Jaroslav Uhlíř s portrétem, který mu namalovali žáci základní školy.

Jaroslav Uhlíř s portrétem, který mu namalovali žáci základní školy. | foto:  Petr Topič, MAFRA

A umí ten Svěrák psát texty? ptal se Jaroslav Uhlíř Miloně Čepelky

  • 3
Za půl milionu prodaných nosičů si Jaroslav Uhlíř vysloužil od vydavatele diamantovou desku. Zároveň letos vyšly dvě desky skladatelových největších hitů. Texty na nich napsal Zdeněk Svěrák, Karel Šíp i Jiří Suchý a zpívají je i Karel Gott, Waldemar Matuška nebo Jiří Schelinger.

Loni jste získal cenu za celoživotní přínos na festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně, nyní zase ocenění za prodeje nahrávek. Která vám udělala větší radost?
Každá cena je dobrá cena. Ale nechci to srovnávat, protože je každá z jiného ranku a jde o jiné médium. Tady tohle se za ty roky nějak nahromadilo.

Jaroslav Uhlíř dospělým a dětem

Máte představu, jestli byly úspěšnější vaše písně pro děti, nebo pro dospělé?
To vím přesně. Teď mi vyšly výběry dětských písniček a dospěláckých. A to cédéčko s dětskými písničkami má úspěch v žebříčcích, to druhé jsem tam ještě neviděl, a to na něm jsou hity jako Holubí dům nebo René, já a Rudolf. Fakt je, že na obálce té desky pro děti je malá holčička, na druhé já a ten můj snímek je možná ponuřejší.

Na druhou stranu skládáte dětské písně už řadu let, takže vaši dětští posluchači mezitím dospěli. Zaznamenal jste to nějak?
To se mi stává hlavně na festivalech. Třeba v Trutnově nebo na Rock for People jsem zažil takovou situaci, že děti ty písně znají už a dospělí ještě. Což je obojí výhoda.

Jaroslav Uhlíř dětem a dospělým

Zažil jsem na vašem koncertu, že dospělí reagují na klasické dětské písně docela dobře...
Oni jsou výborní a těm dětským koncertům dávají zase trochu jinou dimenzi. Zažil jsem kluka se zeleným čírem, který si zpíval Skřítkové, tesaři, vylezte z mechu.

A dětské publikum zase dokáže dát velmi najevo, když je s něčím nespokojené...
Ano, já mám dvě představení pro děti. Naštěstí si dělám sám dramaturgii, ale musel jsem některé věci eliminovat. Dlouhé povídání třeba děti nesnesou.

Letos vyšly dvě výběrové desky nazvané Dětem a dospělým a Dospělým a dětem. Má to evokovat, že vlastně všechny vaše písničky jsou určené všem?
No samozřejmě. Je to myšleno ve smyslu „primárně dospělým a případně i dětem“, případně naopak.

Vaše jméno a vaše tvorba jsou takřka nedílně spjaté se Zdeňkem Svěrákem. Málo se však ví, že vás dal dohromady Svěrákův kolega od Cimrmanů Miloň Čepelka a že jste pracoval původně také s ním. Jak k tomu došlo?
Čepelka to teď zrovna vyprávěl u Karla Šípa ve Všechnopárty. Dělal jsem trochu s Miloněm a jednou mi říká – Hele, ten modrookej, co se mnou sedí v kanceláři, chce dělat nějakej vánoční rozhlasovej pořad. A jestli bych mu k tomu nenapsal muziku. Já jsem se ho tehdy ptal, jestli Svěrák vůbec umí psát texty. Udělali jsme pět písniček a asi nejvíc zabodovalo Strašidýlko Emílek. Takže je to tak, se Zdeňkem mě dal dohromady Miloň Čepelka.

A jaká byla ta práce s Čepelkou?
Zatímco Zdeněk Svěrák je expert na dětské texty, tak až ex post mi došlo, že Miloň dělá skvělé dechovky a hlavně je excelentní šansoniér. Třeba napsal píseň Nemám zájem, kterou nazpívala Naďa Urbánková. Ale to jsem fakt pochopil až po letech. A když jsem začal pracovat se Zdeňkem, tak jsem Miloně nechal být. Nebo on mě. Těžko říct.