Písničkář Jaroslav Hutka

Písničkář Jaroslav Hutka | foto: Michal Sváček, MAFRA

Jaroslav Hutka vydal kompletní soubor svých fejetonů

  • 1
Jako další svazek sebraných spisů Jaroslava Hutky, které vydává nakladatelství Galén, vychází souborné vydání písničkářových fejetonů.

Fejeton má v Hutkově díle v 70. letech zásadní postavení. Za jeho první fejeton můžeme považovat text Festival se konal z roku 1977, reagující na poslední veřejné Hutkovo vystoupení na festivalu v Pezinku před ochodem do exilu. Jeho součástí je i písňový text Náměšť, tedy slova songu, který písničkář napsal jako hymnu zakázaného festivalu v Náměšti, a jenž se v roce 1989 stal jednou z "hymen" Sametové revoluce.

Jaroslav Hutka

Jaroslav HutkaNarozen 21. dubna 1947 v Olomouci. Studoval na pražské uměleckoprůmyslové škole, od konce šedesátých let začal vystupoval jako osobitý písničkář ve dvojicích s Vladimírem Veitem, Hvězdoněm Cignerem a Petrem Kalandrou, později jako sólista. Založil folkové sdružení Šafrán a byl jednou z jeho vůdčích osobností až do zániku Šafránu v druhé polovině 70. let. Více zde. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1978 byl donucen odejít do exilu. Po pádu komunismu se v roce 1989 vrátil do Prahy a brzy se z něj stal kritik české postkomunistické demokracie. Vydal řadu alb autorských, ale i moravských lidových písní, které zásadním způsobem zpopularizoval a uvedl znovu do obecného povědomí. Vydal několik básnických sbírek (Klíč pluhu, Koryta krve), knihy fejetonů (Požár v bazaru, Podzim je tady) i prózu (Dvorky, Utkání se skálou, Plechovka).

Hutka pro sebe objevil žánr fejetonu jako jediný možný prostředek k navázání spojení mezi sebou a publikem, jemuž byl komunistickým režimem násilím odňat. Tomu odpovídal i způsob šíření fejetonů v letech 1977–78, šlo o "divoké" opisy strojopisů, opisovaných neznámými lidmi, obvykle bývalými posluchači a studenty a kolující zejména na středních a vysokých školách.

Jaroslav HutkaPo odchodu do exilu uveřejňoval Hutka své nové fejetony v exilových časopisech, aby je v roce 1989 shrnul do knihy Požár v bazaru. Po návratu do vlasti v roce 1990 Jaroslav Hutka v psaní fejetonů pokračoval a uveřejňoval je ojediněle v denním tisku. S nástupem internetu šíří v posledních letech své fejetony také elektronickou cestou.

"Udavač z Těšína" zavřel vydavateli dveře

Čtěte o okolnostech vydání prvního dílu Hutkových spisů

Souborné knižní vydání, jehož editorem je renomovaný Jan Šulc, obsahuje všechny zachované fejetony z let 1977 až 2008, raritou je první Hutkův pokus o fejeton z roku 1969 s názvem Hra, kterým chronologicky řazená kniha začíná. Více než třetina fejetonů je zde publikována vůbec poprvé.

Jaroslav Hutka, Malostranská beseda, 28.11.1989Fejetony vycházejí jako celkově třetí pořadový svazek Spisů Jaroslava Hutky. V loňském roce vyšel pořadový svazek 2 – Básně, na rok 2010 se připravuje vydání dvou svazků Hutkových próz (svazky 4 a 5) a písňových textů (svazek 1).

Nejočekávanějším dílem spisů bude zřejmě ten poslední, osmý, s názvem Svazek "Zpěvák", který bude obsahovat kompletní komentované vydání záznamů, které na písničkáře vedla komunistická Státní bezpečnost.