Součástí začátku sezony v Praze bude 14. září tisící repríza inscenace Vyšetřování ztráty třídní knihy. Od 7. září až do začátku listopadu si budou moci zájemci v muzeu prohlédnout stopy, které populární Jára překvapivě zanechal snad ve všech oborech lidské činnosti.
Cimrmanův fenomén je už čtyři desítky let nedílnou součástí české kultury. Například část expozice nazvaná Historie divadla obsáhne fotografickou historizující dokumentaci existence této scény, která prošla řadou působišť od Malostranské besedy, Reduty a Braníka, přes strašnické divadlo Solidarita až po dnešní působiště v Žižkovském divadle.
Nebudou chybět ani cimrmanovské kuriozity, které sám Jára vynalezl, vymyslel nebo je proslavil. Další samostatnou výstavní složkou budou Cimrmanova školní léta, jež jeho celoživotní pouť ovlivnila. Organizátorům se dokonce podařilo získat lavici, v níž malý Jára Cimrman seděl ve druhé třídě, jeho příložník, křivítka, ale i jím zkonstruované učební pomůcky.
Výstava Stopy Járy Cimrmana ukáže i jeho působnost ve všech směrech v České republice. Jde o významná místa, která nesou jeho jméno, jako pamětní desky či ulice.
Organizátorům expozice ani moc nevadilo, že Cimrmanova životopisná data zahaluje mlha. Ví se jen, že se narodil v letech 1853 až 1859 ve Vídni, posledním jeho bezpečně zjištěným pobytem byl začátkem první světové války Liptákov v Jizerských horách. Nejen proto bude čestným exponátem autobusta Járy Cimrmana, jejíž všechny rysy jsou strhané. Stalo se tak prý vinou kloboučníka Lešnera, který na ní léta napařoval klobouky.
