Dospívající Haruki však raději než klasickou japonskou kulturu studoval tu západní skrze Richarda Brautigana nebo Kurta Vonneguta, zabýval se divadlem a hudbou a těsně předtím, než dokončil studia divadelní vědy, si v Tokiu otevřel společně se svojí ženou noční jazzový klub. A začal psát.
Vášeň pro samotu
Přestože mu mnozí čtenáři v jeho vlasti vytýkají neúctu k japonské tradici a fascinaci Západem, je jedním z nejznámějších a nejprodávanějších japonských spisovatelů. Jeho knihy byly přeloženy do dvaceti světových jazyků, před dvěma lety obdržel Murakami Cenu Franze Kafky, kterou osobně přebíral v Praze, a pravidelně se o něm spekuluje jako o příštím laureátovi Nobelovy ceny.
Hvězda bez hvězdných manýrHaruki Murakami navštívil v roce 2006 Prahu |
Už jeho první román Slyš vítr zpívat, který vyšel v roce 1979, získal japonskou literární cenou Gunzo pro začínající autory. A přelomového románu Norské dřevo z roku 1987, nazvaného podle písničky od Beatles, se jen v Japonsku prodalo přes čtyři miliony výtisků.
Česky vyšlo v nakladatelství Odeon pět Murakamiho románů – jako první v roce 2002 právě Norské dřevo a každé dva roky potom další – Na jih od hranic, na západ od slunce, Kafka na pobřeží, Afterdark a vloni na podzim Konec světa & Hard-boiled Wonderland.
I konec světa může být pěkná věcRecenze posledního Murakamiho románu |
"Murakami má vášeň pro hrdiny zasažené samotou. Jeho protagonisté volí tváří v tvář okolí, které nedokážou pochopit a přijmout, raději únik do paralelní reality vlastní mysli. Ve snech si tvoří svět, v němž lze dosáhnout na věci, jež jim jsou jinak zapovězeny," tvrdí o Murakamiho knihách literární kritik Richard Olehla.
Murakami proto bývá často řazen do kategorie magických realistů, nebo dokonce na pomezí science fiction. Výhodou komplikovaného Murakamiho literárního světa je fakt, že jeho dílo u nás vydává Odeon, který v edici světových autorů kromě kvalitních překladů (v případě Murakamiho jde o překladatele z japonštiny Tomáše Jurkoviče) nabízí vysvětlující doslovy k jednotlivým knihám.
Utlačován davem
V tom k Norskému dřevu Klára Macúchová píše: "Lidé si budou muset uvědomit, jak křehké jsou podmínky života té mohutné pospolitosti, již nazýváme městem, to je výrok z Murakamiho knihy Underground, jenž by se mohl označit za jeho téma: individualita utlačovaná davem. Většina jeho hrdinů se společnosti straní, chrání si svou nezávislost, což je zřejmě právě onen rys jeho děl, který tak přitahuje čtenáře."
Dalším rysem Murakamiho děl je snaha sledovat chování obyvatel velkoměst pod palbou moderních vymožeností, kteří hledají, co je vlastně za tím vším a jak je možné z takového světa vystoupit – právě do paralelního světa snů.
Haruki Murakami ovšem není pouze spisovatel, do japonštiny překládá F. S. Fitzgeralda nebo Johna Irvinga a věnuje se i literatuře faktu.
