Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Japonské filmy nabízejí velkoměstskou každodennost

aktualizováno 
- Zrodily se v Japonsku, ovšem kromě tamních současných kulis nemají oba filmy promítané v tuzemských kinech prakticky nic společného. Liší se stejně jako třeba Kolja a Marian. První z nich, romantická komedie z tanečních pro dospělé Smím prosit?, míří svým univerzálním poselstvím do světa; druhý titul, Tokyo Eyes (Tokijské oči), si naopak bere japonskou půdu jako záminku pro evropské vidění, konkrétně francouzský styl trochu artistního experimentu. První je divácký, druhý zvláštní - ani jeden však nespoléhá na tradiční exotické rekvizity. Kimona a samurajské meče vystřídal svět počítačů a přeplněného metra, v němž se kříží osudy anonymních lidí.

Drobným styčným bodem obou snímků se stávají právě scény velkoměstské každodennosti - ouřadové v metru, uzavření do svých myšlenek a límečků bělostných košil, stále na neměnné cestě do práce a z práce... Ale i tupý stereotyp může něco projasnit. Hrdina filmu Smím prosit?, nenápadný čekatel krize středního věku, si jednou povšimne ženské siluety v okně taneční školy; zapíše se tedy do kursu a škobrtavě klopýtá za obrazem lva salonů. Ve hře je sice i půvabná učitelka a zmatená manželka, jež si najme soukromého detektiva, ale milostné snění hrdinovo není podstatné. Dokonce ani vysvětlivka, že taneční držení coby kontakt muže se ženou považují Japonci za neslušné, nemá přílišný význam.
Hlavní půvab této druhé Tančírny (film bývá často přirovnáván ke Scolovu dílu) spočívá v přesné i chápavé typologii tragikomických postaviček, jež se na zapřenou, na stará kolena, navzdory svým šéfům či kilům navíc rozhodli alespoň něco malého ve svém životě změnit. Panuje mezi nimi stud, ostych i jisté školácké spiklenectví. Celá ta galerka žáků od korpulentní dámy po chlapíka v mladistvých převlecích - budí smích protknutý soucitem i obdivem. Bez rozdílu generací.
Zato Tokyo Eyes nese znaky spíše teenagerovské, téměř "nezávislé" podívané. Příběh o lásce a zločinu jako by vracel na scénu Bonnie a Clydea - ovšem bez dobového oparu, zištných motivů a kupodivu vlastně i bez krve, ač mladičký mstitel bezpráví střílí takřka na potkání. Otázku, zda se chlapec inspirovaný videohrami dosud netrefil záměrně, nebo jen náhodou, řeší divák stejně dlouho jako mladíkova přítelkyně, bezstarostně uhihňaná učnice z kadeřnictví, kterou její bratr-policista těžko uhlídá. Také ti dva se potkají v metru: krátkozraký psanec a zvědavá Lolita v minisukních. Rafinovanost francouzské školy zosobněná režisérem však postupně žánr thrilleru zrazuje: motiv kamery, s níž párek věčně putuje, sice symbolizuje jak japonskou říši vyspělé techniky, tak francouzskou oblibu filmu ve filmu, ale k příběhu nic zásadnějšího nedodá. Chladná krása města plného osamělých duší "hraje" výtečně, stejně jako režisér Takeši Kitano v malé vypjaté epizodě - jenže dlouhé a umělé napínání diváka jako by tu diskotékovou romanci vedlo k jediné rozumové šarádě. Co se tak ještě mladým a zamilovaným může stát? Přežijí? Romantické gesto v závěru pak patří spíše Tokiu, jeho liniím a barvám, než lidem, kteří se v něm našli.

Smím prosit? (Japonsko 1995)

scénář a režie Masajuki Suo
hrají Kodži Jakušo, Tamijo Kusakariová a další
distribuce Intersonic
čas 119 minut, titulky

Tokyo Eyes (Francie-Japonsko 1998)

scénář a režie (se spoluautory) Jean-Pierre Limosin
hrají Šindži Takeda, Hinano Jošikawová a další
distribuce Artcam
čas 95 minut, titulky




Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

VIDEO: Nejste stará, zlá ani ošklivá. Pohádka Malá čarodějnice jde do kin

Trailer k filmu Malá čarodějnice

Ambiciozní mladá čarodějka z lesů, kterou před lety stvořil německý spisovatel Otfried Preußler, se vydává na filmová...

Zemřel Drahoslav Makovička, scenárista Anděla s ďáblem v těle

Scenárista a dramaturg Drahoslav Makovička (na snímku ze 4. července 2011)

Ve věku 90 let zemřel scenárista a dramaturg Drahoslav Makovička, autor scénářů ke komedii Anděl s ďáblem v těle nebo...

TELEVIZIONÁŘ: K čemu pravda? Důležitější je lživé a zrůdné Doznání

Z filmu Doznání (1970)

Některé zrůdnosti by si měl člověk čas od času připomenout, byť zvedají žaludek i adrenalin. Třeba slova vyšetřovatele,...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz