Iva Janžurová posedává na bělostném vozíčku se speciálním stupátkem na umělou nohu, kolem ní pobíhá do obleku navlečený Igor Orozovič, aby jí tu podal nápoj, tu nadhodil dávnou vzpomínku či jí dokonce pomohl vstát. V pražském Divadle Kalich právě zkouší hru Božská Sarah, kterou zrežírovala Alice Nellis. „Nejspíš to byla samotná hra, za co jsem se chytla drápkem. Nabízí krásný, velký herecký úkol pro ženu de facto mého věku,“ popisuje Janžurová.
Její další spolupráce s Nellis přichází krátce poté, co společně nastudovali divácky veleúspěšnou Audienci u královny, ve které si česká herečka střihla roli Alžběty II. V aktuální hře se Janžurová proměnila v úplně jinou ženu, Božská Sarah pojednává o francouzské femme fatale Sarah Bernhardtové, divadelní celebritě přelomu 19. a 20. století.
Sarah už to ví
„O té hře jsme s Ivou začaly uvažovat ještě v době zkoušení v Národním, kdy jsme se bály, zda britská politická hra bude vůbec někoho bavit,“ popisuje Nellis. Divadelní předlohu Memoir z pera americko-kanadského dramatika Johna Murrella z roku 1977 si režisérka sama přeložila. Autor cílí na poslední roky hereččina života.
„Vyrovnávání se se smrtelností představuje téma, které se týká v podstatě všech. Otázka je, kdy si to člověk plně uvědomí. Sarah Johna Murrella už to ví,“ říká Nellis. „Docela ráda bych měla její razantnost. Musela to být velká síla,“ srovnává Janžurová.
Herečce sekunduje slušný tajemník Pitou. „Ono to zavádí, že je to sluha, ale spíš je to asistent,“ vysvětluje Igor Orozovič. „Dneska by to byl pečovatel,“ doplňuje Kryštof Hádek, který ho alternuje. „Je upjatý a konzervativní, což se o Sarah říci nedá. Pomáhá jí s psaním pamětí. Ona ho nutí, aby hrál postavy z jejího života, a tím se vždy přenese v čase do daného okamžiku,“ popisuje Orozovič roli.
„Jí je sedmdesát pět a komorníkovi třicet, a přitom je stokrát divočejší než on. Řádí a pořád chce pracovat,“ dodává. „Úplně původně jsem s tou hrou začala obtěžovat Igora už době, kdy jsme zkoušeli v Národním divadle Ostrovského Les. Nebylo snadné ho přemluvit, protože má moc práce, ale nakonec jsem ho, myslím, nalákala na Alici – díky práci na Audenci, kde jsme si ji jako režisérku oba moc oblíbili,“ vysvětluje Janžurová spolupráci s Orozovičem.
Orozovič a Hádek i jako milostní partneři
„Následně jsme zjistili, že vzhledem k Igorově vytíženosti potřebujeme alternaci, a rovnou jsme hledali podobně mladého Pitoua. Dospěli jsme velmi šťastně ke Kryštofovi Hádkovi. A musím říct, že jsem si během zkoušení na jejich věk už tak zvykla, že si dneska neumím představit v roli Pitoua zralejší muže,“ dodává herečka, čímž naráží na v předloze mnohem vyšší věk tajemníka.
„Zdá se mi docela příhodné, že mi ve výletech Sářinou pamětí musí hrát i milostné partnery, což je v jejich věku poněkud absurdní, ale i docela vtipné a půvabné,“ směje se Janžurová.
„Teď by mohl Ivě napsat někdo hru o ní. Schválně, co by tomu řekla,“ nadhazuje Nellis. „Ona je taková Sarah. My jsme unavení a ona pořád jede,“ popisuje Orozovič spolupráci s Janžurovou. Božská Sarah má v pražském Kalichu premiéru už v úterý.
