Jana Zimmer, pracující dříve jako učitelka francouzštiny a právnička, se začala výtvarně vzdělávat až ve svých padesáti letech. Absolvovala nejprve nejrůznější večerní kurzy, poté následovaly i specializované autorské dílny v USA a Evropě. Blízká je jí technika monotypu, již však často kombinuje s dalšími výtvarnými postupy a materiály. Oblíbila si také užití počítačově upravených obrazových dokumentů.
Ty se stávají obsahově nejdůležitějšími komponenty jejích většinou jasně barevných tisků, poněvadž divákovi zprostředkovávají autorčin osobní pohled na rodinnou minulost. Otec Jany Zimmer spolu se svou tehdejší ženou a dcerou Rittou prošli během druhé světové války Terezínem a dalšími koncentračními a vyhlazovacími tábory.
Přežil nakonec pouze její otec, který se po skončení války znovu oženil a emigroval do Spojených států, kde začal po boku své druhé manželky a jejich dcery Jany vést nový život. Nejsilněji proto působí digitálně upravené fotografie autorčina otce a nevlastní sestry, které jsou originálním způsobem zakomponovány do výsledných děl.
Vedle Rittiny podoby se na grafikách objevují také fragmenty jejích dětských kreseb vytvořených v Terezíně v letech 1942-1944, tedy v době, kdy jí bylo deset až dvanáct let. Ty kresby jsou dnes součástí sbírky terezínského památníku. Výtvarné práce dále doplňují otisky úryvků pocházející z dopisů, korespondenčních lístků, deníkových záznamů a úřednických materiálů vztahujících se k její rodině.
Jana Zimmer se však ve své tvorbě neomezuje pouze na mapování fyzických osudů svých nejbližších. Ve výsledku se vždy snaží odhalit také jejich vnitřní prožitky a pocity, které nechává na povrch svých děl jemně vyplouvat především skrze barevnou kompozici. Vypráví tak příběh svých předků ze všech možných stran a úhlů, avšak při tom všem nezapomíná na svoji vlastní úlohu, na svůj příběh svědectví.
Z autorčiných prací cítíme nelehký boj, který výtvarnice svedla sama se sebou, když se vyrovnávala s rodinnou zátěží holokaustu. Absolvovala ho však úspěšně. Nejen že svou tvorbou navrátila tichý hlas těm, kteří nepřežili, nýbrž také dokázala, že umění je tím nejvhodnějším způsobem k zaznamenávání vzpomínek. A jak napovídá název výstavy O umění zůstat stát, převzatý z jednoho eseje Mileny Jesenské, umění zůstane, i když ostatní zaniká.
O umění zůstat stát
Jana Zimmer Muzeum ghetta Terezín, Památník Terezín, kurátor Miroslav Veselý. Výstava trvá do 31. prosince, vstupné (v rámci památníku) 160 Kč www.pamatnik-terezin.cz
Hodnocení MF DNES: 80 %
