Aristonův půlhodinový set byl příjemným úvodem, obzvlášť cello do jeho akustické kytarovky ladilo. Od publika se dočkal však spíš zdvořilého ohlasu.
Jana Kirschner začala tak komorně, jak to jen šlo – sama bez mikrofonu, skoro jako školačka na besídce. V divadle bylo slyšet jen občasné zavrzání sedadel. Naštěstí potom naplnila název svého „divadelního“ turné a hrála „takmer“ sólo.
Takmer sóloJana Kirschner Místo konání: Studio Dva, Praha 31. října 2016 |
Rozjel to trochu bizarní a hodně podmanivý soubor, v němž vedle kytary, klavíru a perkusí (včetně bláznivého fackování se na mikrofon, které vyvolalo smích v publiku) hrály sice decentní, ale významnou roli různé syntezátory. A v několika správných chvílích taky akordeon. Zpěvačka se po jevišti pohybovala s až divadelní lehkostí a stejně nenuceně „přiměla“ publikum ke zpěvu.
Bicí souprava stojící vyzývavě v koutě dávala tušit, že vyklidněné pojetí koncertu, ač rozhodně ne nutné, nebude mít zas tak dlouhého trvání. A taky že ne. Písničkou Máj, krásny máj se večer proměnil v téměř rockovou party a z tohoto směru už do konce neuhnul.
Hlas Jany Kirschner netřeba rozebírat. Navíc se obklopila luxusní kapelou – to, co místy vypadalo jako neřízený chaos, se vždy nakonec ukázalo být perfektně vyladěnou show. Na první zdání se tu a tam vyloudil falešný tón, ale jako zázrakem všechno sedlo, kam mělo. Jediné minus – zpěv se v našlápnutých písních ke konci trochu ztrácel.
Jana Kirschner svým neotřele pojatým koncertem potvrdila, že právem patří k česko-slovenské hudební špičce. Mohla v libovolném klubu odehrát standardní set hitů a publikum by jí nejspíš stejně leželo u nohou. Touha posouvat hranice možného je však důležitá a správná. Je potom radost, když to zaklapne a výsledek stojí za to.
