Uvěřitelnější a bližší Jan Werich. Tak jej představuje kniha Za oponou

  16:52aktualizováno  16:52
Autor a publicista Jiří Janoušek se s Janem Werichem stýkal v posledním roce jeho života. Vše začalo jedním rozhovorem pro Mladý svět, nakonec jich však tehdy mladý novinář realizoval dvanáct.

Fotka z let, kdy Jan Werich studoval práva | foto: Nakladatelství Prostor

V roce 2018 vzpomíná na Wericha jako na člověka zábavného a moudrého, občas však panovačného a sebestředného. Po snaze historika Pavla Kosatíka polidštit prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v knize a filmu Hovory s TGM, se tak přenáší obdobné snahy i na modlu české kultury. Otázkou je, jestli je to potřeba. Kdo jiný než Werich totiž v očích československé veřejnosti ztělesňuje lidskost a člověčenství?

Fotogalerie

Prvních sto stran knihy trochu zamrzí. Nabízí sice bohatý obrazový doprovod plný výjevů z Werichova dětství, mládí a studií, téměř programově však na jeho hlavu snáší kritiku. Z velké části vyslovenou Jiřím Voskovcem v 70. letech. Dovídáme se o tom, že v něm vzbuzoval pocit odtažitosti či protichůdnosti. 

„Vůbec poprvé jsem ho viděl, když jsme byli úplně malí kluci. Upřeně se díval. Žádný výraz, ale zůstal mi v paměti pocit jakéhosi antagonismu,“ vzpomínal. O pár stránek dál zase stojí, že byl trochu grázl, co se k ženám nechoval vždy férově. 

A nechybí ani zmínka o tom, že jeho maminka byla velmi hloupá paní. Až se čtenář jednoduše musí podivit, proč je všechno to „uvádění na pravou míru“ sepnuto tak blízko k sobě. Rozmělnit jej více do příběhu, mohl by čtenář pochopit jednotlivá tvrzení v souvislostech a opravdu vidět Wericha v trochu jiném světle.

Rozhovor je srdcem knihy

Další řádky už naštěstí prvotní dojem napravují, vstupuje do nich totiž sám Werich, jakožto hrdina Janouškova rozhovorového vyprávění, ze kterého autenticita a lidskost přímo vyvěrá. A vůbec nezáleží na tom, jestli se mluví o kremrolích, angažovaném divadle, vzpomínkách na nejkrásnější léto nebo poválečný návrat do Československa.

Obálka knihy Jan Werich Za oponou

Obálka knihy Jan Werich Za oponou

Nejlépe to snad reprezentuje jedna vzpomínka z tohoto období, kdy Werich uvažoval o návratu zpět za hranice. „Udělali jsme večer improvizovanou srandu o ustrašeném domovníkovi, který poslouchá Londýn, přitom se tak klepe strachy, že není nic rozumět, a lidi zaraženě mlčeli. My to nechápali, pro náš způsob divadla, pro psaní her to byla pohroma, kterých denně přibývalo. Dneska to chápu – lidi chtěli srandu, ale ne z toho, na co chtěli zapomenout,“ popisuje. 

Werich potřeboval vědět, pro koho tvoří, ale hlavně - že tvoří pro někoho. I na place hrál pro režiséra Martina Friče, ne pro sebe, přiznává v knize. Herce, co hrají jen pro sebe, příliš v oblibě neměl. Werich tu jednoduše byl pro lidi a ze stejného důvodu nepsal do šuplíku. 

Jak sám říkal – nevěděl totiž, co by chtěl takovému šuplíku sdělit. Pro koho psal Janoušek, zcela zřetelné není, jestli je však pravda, co tvrdil Voskovec, a Werich měl opravdu čas od času tendence ke slovní sračce, Janoušek z ní i přesto zvládl vytvořit poutavý a přirozený rozhovor.


Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Vy jste ti od Pohlreicha? Startuje pořad Ano, šéfová!

Moderátoři pořadu Ano, šéfová!

I kdyby se přetrhli, Jitka Pagana a její syn Santo, kteří v pořadu Ano, šéfová! převzali štafetu Zdeňka Pohlreicha v...

Zemřel Stan Lee, spolutvůrce komiksového světa značky Marvel

Fanoušci vzpomínají na Stana Lee u jeho hvězdy na chodníku slávy v Hollywoodu....

Ve věku 95 let zemřela legenda komiksu Stan Lee, který byl spolutvůrcem proslulé značky Marvel. O smrti muže, který se...

RECENZE: Rédl je jako Rudý kapitán. Čili přehnaná estébácká kovbojka

Záběr ze seriálu Rédl

Kam se hrabe slavná Chobotnice z mafiánské Sicílie na čtyřdílný thriller z naší historie, jenž pod jménem titulního...

Zemřel slovenský herec Marián Geišberg, hrdina komedie Revival

Marián Geišberg ve filmu Revival

Slovenský herec Marián Geišberg, u nás známý zejména z úspěšné hudební komedie Revival, zemřel v 64 letech. Zprávu...

KOMENTÁŘ: Dostal Nohavica cenu Puškinovu, nebo Putinovu?

Jaromír Nohavica přijímá z rukou Vladimira Putina Puškinovu medaili (4....

Čistě jen pro úplnost malá ukázka: „A líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme a na kolenou bijem hlavami o...

Další z rubriky

Jak filmaře Ivana Passera česali na Hitlera a matku měl u partyzánů

Eva Límanová ve filmu Zlatá reneta (1965)

Sestra filmaře Ivana Passera Eva Límanová v 83 letech vypráví příběh jejich společného dětství v knize Chodí pešek...

RECENZE: Z Marka Epsteina je spisovatel. Dravec je lidský, ale bolestný příběh

Scenárista Marek Epstein

Marek Epstein už není jen scenáristou, který napsal knihu. Marek Epstein je spisovatel. Díky románu Dravec, který...

RECENZE: Čtvrtá Aristokratka je bláznivější, ale Boček se motá v kruhu

Záběr ze zkoušek hry Poslední aristokratka

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka. Dlouhý název nese nejnovější pokračování oblíbené série spisovatele...

Najdete na iDNES.cz