Jan Vičar, Převozník, 2014

Jan Vičar, Převozník, 2014 | foto: GHMP

Grafik pátrá v dětství esesáka po příčinách jeho morální devastace

  • 0
Sedmačtyřicetiletý výtvarník Jan Vičar patří k nemnoha umělcům, kteří si dokonale osvojili grafické techniky, aby je pak inovovali a dokazovali jejich životaschopnost v epoše digitálního obrazu. Dokazuje to i na aktuální výstavě Chtěl jsem být generál, ale válka byla příliš krátká.

Výstava Galerie hlavního města Prahy  potrvá v Colloredo-Mansfeldském paláci do 21. září. Její koncept odráží autorovy vlastní zážitky z období, kdy pracoval jako pečovatel v německé Kostnici. Leitmotivem tohoto vyprávění je agresivita a intolerance jeho klienta - bývalého příslušníka nacistických oddílů SS - a jeho dcery. Vičar pátrá v dětství muže, jemuž říká Josef K., a hledá možné příčiny jeho morální devastace.

Cyklus je doplněný zápisky z vlastního deníku, který si Vičar během své práce vedl. V nich obsažená autentická zpověď Josefa K., který vzpomíná na "staré dobré časy", ještě podtrhuje drsnou a pohnutou atmosféru, se kterou se musel autor vyrovnávat při kontaktu s neobvyklým pacientem.

Vičar se od poloviny devadesátých let pokouší rozhýbat disciplínu grafiky novými impulzy. Charakteristickým rysem jeho tvorby je spojení klasických technik s méně tradičními, nebo dokonce přímo experimentálními postupy.

Vičarovou nejexkluzivnější metodou se stal linoryt, který je pro jeho monumentální tisky nejpřiléhavější technikou - díky dostupnému materiálu, téměř neomezenému formátu a poměrně snadnému zpracování. Náměty volí různorodé a diváka často jeho inspirace zaskočí neortodoxním a spontánním vnímáním skutečnosti.

Neustále proměňuje svůj výraz, v jednotlivých pracích zcela volně mísí prvky konceptuální, figurativní a abstraktní. Jeho typickým projevem jsou bohatě strukturované tisky mimořádně velkých formátů, ovšem vedle toho občas vytváří i drobné, minuciózně provedené listy. Jeho práce většinou mají narativní ráz, který však nemusí být nutně spojený přímo s figurativním obsahem; často jde o příběh, jenž vedl ke vzniku grafiky a je v ní implicitně zahrnut jako druhá vrstva, aniž by byl přímo čitelný.