Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Nedvěd natočil své zdaleka nejstrašlivější album

  13:50aktualizováno  13:50
Kdo by si snad myslel, že vrcholem českého hudebního nevkusu je vysmívané duo Eva a Vašek, měl by si kvůli správnému nastavení laťky poslechnout nové album Jana Nedvěda Lidové písničky.

Jan Nedvěd na koncertě - Jan Nedvěd koncertuje s kapelou v šumperském Domě kultury (21. září 2006) | foto: Libor Teichmann

Co na albu udiví nejvíc, je naprostý amatérismus. Začíná u grafiky, pokračuje u podtitulu, kde stojí, že Nedvěd zpívá "československé lidové písničky", což je stejný nonsens jako třeba "sovětské byliny", a končí u hudebního zpracování a interpretace. U ní je překvapení největší, protože jestli se doposud nedalo Janu Nedvědovi něco upřít, byl to fakt, že mezi našimi folkaři byl jedním z mála opravdových zpěváků. Zdá se, že i to je minulost.

Čeští folkaři a folklor

Jaroslav HutkaPro české folkové písničkáře je domácí folklor inspiračním zdrojem už mnohá desetiletí. Bezpochyby prvním, kdo s lidovou písní předstoupil před folkové publikum, byl Jaroslav Hutka se svým repertoárem, vybraným ze sbírky moravských balad Františka Sušila. Větší či menší folklorní ohlasy pak byly slyšet i ve tvorbě dalších představitelů písničkářského hnutí Šafrán, zejména Dagmar Voňkové-Andrtové a Vladimíra Merty. Převážně české lidové písni se věnovaly i některé folkové skupiny, zejména jihočeští Minnesengři a hradečtí Kantoři, okrajově i pražská Heuréka. Mezi moravskými písničkáři jsou nejvýraznějšími představiteli folklorní inspirace - ať už ve smyslu přímé interpretace lidových písní nebo využívání jejich motivů ve vlastní tvorbě - Petr Ulrych a Vlasta Redl. Z "druhé strany", tedy od čistého folkloru směrem k osobitému písničkářství, se propracoval Jiří Pavlica se svým Hradišťanem.

Jan NedvědNejstrašnější jsou ty písničky, ve kterých se Nedvěd "rozplývá" a "trápí žalem" - Koupím já si koně vraný, Nešťastný šafářův dvoreček, Zelení hájové nebo Když jsem k vám chodíval. Zde zpěvák zachází až za hranici (sebe)parodie. Připomíná patetické pouťové a kramářské zpěváky z předminulého století, známé z retrofilmů - s tím podstatným rozdílem, že Nedvědovi zcela chybí to nelíčené kouzlo, kterým dodnes fascinují.

Poslechněte si

ukázky z alba najdete v audiogalerii

V Ach, synku, synku je Jan Nedvěd sám sebou tak dojat, že hrozí zkrat v přehrávacím zařízení vlivem slz - jen není jasné, jsou-li to slzy Nedvědovy, nebo "tatíčka" Masaryka, nejslavnějšího milovníka téhle písničky. Sebedojímání není jen jeden z nejpříšernějších lidských sklonů, ale také zásadní interpretační rys Jana Nedvěda. Na tomto albu je hypertrofován na maximum.

Jan Nedvěd na koncertěTotální amatérismus, nepochopitelný i vzhledem k tomu, že album nevydala žádná obskurní značka, nýbrž světový koncern Universal (slyšel vůbec nějaký zástupce firmy tuhle desku, než šla na trh?), je všudypřítomný: třeba i v interpretaci Dedinky v údolí, kde Jan Nedvěd naplnil někdejší ideál čechoslovakismu dokonalým výslovnostním "crossoverem", a to na úrovni téměř dosahující zvěčnělého dr. Husáka v novoročních projevech.

Z jedné z vůbec nejkrásnějších českých lidových písniček Když jsem já šel tou putimskou branou Nedvěd ve spolupráci s aranžérem a "multiinstrumentalistou", zejména akordeonistou Milanem Plechatým udělal něco mezi hudebním doprovodem seznamovacího večírku rekreace ROH v roce 1975 a bavorským bierfestem, kde u dlouhých dubových stolů sedí pivaři v kožených kalhotách a tupláky udávají rytmus sborovému zpěvu. Tak zní ostatně většina alba.

Jan NedvědA to ještě na nebohého posluchače čekají vyložené obludnosti v některých detailech: "čtverácky" zrychlený refrén v Zelení hájové, vpravdě ďábelské Nedvědovo vibrato v Černé oči jděte spát nebo chemicko-technologické fanfáry v Už mně koně vyvádějí, hodné korejské samohrajky z Teska. A tak by se dalo pokračovat donekonečna.

Takhle strašlivé album vrhá zcela nové světlo na dosavadní tvorbu Jana Nedvěda. Komu dosud připadal coby písničkář, tedy autor a interpret vlastních naivních písní, jako něco jen těžko akceptovatelného, měl by všechny ty Stánky a Ptáčata postavit vedle největších "perel" tohoto alba, aby ocenil jejich - byť, pravda, relativní - kvalitu.

Jan NedvědNemluvě o někdejším Nedvědově angažmá ve Spirituál kvintetu, kde by jen hluchý nevnímal jeho muzikalitu a přitom výrazovou uměřenost - a to Spirituál kvintet měl v repertoáru i řadu lidových písniček, byť hlavně moravských! A na albu Šibeničky přece právě Nedvěd jako zpěvák exceloval! Jenomže korektiv Jiřího Tichoty tady není a producent alba Milan Plechatý má laťku elementárního vkusu a muzikality někde úplně jinde.

Recenzemi postřelené husy z řad umělců často reagují: "Vždyť to přece nemusíte poslouchat!" To je jistě pravda. Níže podepsaný slibuje, že si v rámci zachování posledních zbytků duševního zdraví toto album už nikdy v životě neposlechne. A proč cítil potřebu se k němu vyjádřit, přestože "nemusel"? Protože má lidové písničky rád. A protože jsou věci, které nelze odbýt mávnutím ruky. Řečeno veršem písničkáře Jiřího Dědečka, "blbost žádá krev".

Honza Nedvěd: Lidové písničky
Universal, čas 52:26
Hodnocení iDNES.cz: 10 %

Autor:



Nejčtenější

V Ománu zemřel známý 28letý DJ Avicii, proslavil ho hit Levels

V Ománu zemřel 20. dubna 2018 ve věku 28 let švédský DJ Avicii, jehož občanské...

V Ománu zemřel ve věku 28 let švédský DJ Avicii, jehož občanské jméno je Tim Berling. Oznámila to jeho tisková mluvčí.

RECENZE: Show umí, na hudbu měl Leoš Mareš hosty a stejně nepřesvědčil

Z koncertu Leoše Mareše 24. dubna 2018 v pražské O2 areně

Leoš Mareš si loni dopřál „jediný koncert v životě“ v pražském Foru Karlín, pak přidal druhý a letos rovněž nadvakrát...



GLOSA: Ani na masáž nebyl čas. Ivanka Trumpová baví naivitou

Ivanka Trumpová v Bílém domě (3. února 2017)

Ivanka Trumpová přepisuje pravidla úspěchu. Respektive si to myslí. Loni vydala knihu, ve které ženám radí, jak si...

Zemřel nejmenší herec světa, známý z Harryho Pottera i špiona Powerse

Verne Troyer na premiéře filmu Guru lásky

Ač hrál jen vedlejší role a měřil 81 centimetrů, Verne Troyer se mohl pokládat za hvězdu. Když ve 49 letech zemřel,...

RECENZE: Zabíjeli kvůli bazénům. To je levný výklad kauzy Metanol

Lukáš Vaculík v hlavní roli filmu Metanol

Metanolová aféra, která začala roku 2012, obnáší padesátku mrtvých a řadu lidí s trvalým postižením. Už kvůli nim se...

Další z rubriky

Byla s ním sranda, vzpomíná Prokop na báječná léta s Pavlem Šrutem

Michal Prokop a Framus Five v pražském Foru Karlín (22. prosince 2017)

„To tenkrát ještě rostly holkám vlasy, to bylo před tím vejbuchem,“ zpívá Michal Prokop ve své asi nejznámější písni....

RECENZE: Rainbow hráli hlavně Deep Purple, zvuk byl strašný a show nulová

Ritchie Blackmore’ Rainbow 20. dubna 2018 v pražské O2 areně

Jako zakládající člen Deep Purple a uznávaný hardrockový kytarista je Ritchie Blackmore legenda. Své místo v historii...

RECENZE: Show umí, na hudbu měl Leoš Mareš hosty a stejně nepřesvědčil

Z koncertu Leoše Mareše 24. dubna 2018 v pražské O2 areně

Leoš Mareš si loni dopřál „jediný koncert v životě“ v pražském Foru Karlín, pak přidal druhý a letos rovněž nadvakrát...

Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Najdete na iDNES.cz