Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Konůpek v Domě U kamenného zvonu

  17:13aktualizováno  17:13
-

Jenom ke cti autorů velké výstavy Jana Konůpka v Domě U kamenného zvonu slouží fakt, že ji při veškerém svém obdivu k jeho uměleckému odkazu pojali především jako střízlivý pokus ukázat v tom nejlepším světle dílo plodného grafika, ilustrátora a malíře z generace urputně hledající své pevné místo mezi modernou a avantgardou. Synkretická, nejrůznější dobové výtvarné i duchovní proudy "testující" tvorba Jana Konůpka není sice o nic méně autentická než umělecké gesto Jana Zrzavého či životní postoj Josefa Váchala, nicméně působí tak, že jejího autora lze bez pokrytectví a s vědomím váhy toho označení řadit mezi "menší mistry". Konůpek nevytvořil vlastní výtvarnou koncepci, nepostavil žádnou z dobových otázek radikálně novým či jiným způsobem, a přesto ani nepropadl rutině, ani nerezignoval na hledání možnosti, jak co nejvýstižněji vyjádřit svůj způsob vidění světa. Na začátku, jenž se v Konůpkově díle dostává ke slovu stále znovu a znovu jako variace i snaha vymknout se z jejího bludného kruhu, stojí symbolismus, dekadence a secesní ornament coby svatá trojice životního i uměleckého názoru. S ní přišly do Konůpkova světa nejen forma či výtvarný jazyk, ale především témata, náměty a jejich literární zázemí. Pevným jádrem Konůpkova odkazu, jak dokládá právě výstava v Domě U kamenného zvonu, jsou tedy oblíbené ideové okruhy počátku století - oč v sobě mají méně oné objevitelské vášně a melancholie předchozího desetiletí, o to více je v nich patrná snaha po jejich zřetelném vyjádření. Ať už je to portrét Oscara Wildea, kresby jako Píseň exotických ptáků, hamletovský cyklus či lepty věnované symbolisty a dekadenty oblíbeným psychickým stavům (touha a extáze) - Konůpek je vyjadřuje přímo, nehledá "svůj" výklad, ale "jenom" svůj výtvarný slovník. Proto také ústí část jeho díla do literárnosti a zvláštní roli v něm hraje vůči výtkám trochu bezbranná neschopnost téma nedoslovit. V závěrečné fázi Konůpkova díla ze čtyřicátých let se "doslovnost" projevuje v působivých, ale dojemně anachronických dílech, jako je Dvojice ve vesmíru (použitá jako logo výstavy) či kresba Elektron. Víceméně chronologické řazení vystavených exponátů, jehož unavující stereotyp naštěstí odbourává členitost výstavních prostor i decentní koncept architekta, má v Konůpkově případě tu výhodu, že v souvislé řadě najednou překvapují diváka ony "jiné" prvky umělcova výtvarného projevu. Ačkoli byl autor pevně zakotven v názorovém okruhu počátku století, neuniklo mu nic z toho, co se ve výtvarném umění dané chvíle děje. A tak doteky a pokusy o vnější osvojení či "aplikaci" některých nevlastních výrazových prostředků (kubismus, artificialismus či surrealismus i abstrakce) udávají expozici vnitřní rytmus a patří k tomu, co z autora činí dodnes živou a znepokojující postavu. Jestliže bychom z jeho generačních druhů sestavili pomyslný žebříček, asi by se Konůpek neocitl na prvních příčkách. Smíříme-li se však s tím, že ne každý, kdo razantní proměny výtvarného umění v první polovině století sledoval s distancí, musí být nutně akademik, anebo kánony bourající outsiderem, poskytuje nejen Konůpkovo dílo, ale i koncepce výstavy jedno velké potěšení.

Jan Konůpek: Poutník k nekonečnu. Koncepce výstava Hana Larvová. Dům U kamenného zvonu, Galerie hlavního města Prahy. Výstava se koná do 3. ledna.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.