Řídit první scénu jen čtyři roky mi nedává smysl, říká Jan Burian

  14:56aktualizováno  14:56
Nechci, aby byl v budoucnu ředitel Národního divadla opět bezdůvodně odvolán, popisuje jeho současný šéf Jan Burian, kterému ministr kultury prodloužil mandát až do roku 2025.

Ředitel Národního divadla Jan Burian (25. září 2018) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Je to pět let, co se Jan Burian ujal funkce ředitele Národního divadla. Dělo se tak za velkého mediálního zájmu, protože jeho nástup provázely veletoče tehdejšího ministra kultury Jiřího Balvína. Ten nejdřív Buriana odvolal, aby ho následně po vlně protestů a hrozících hereckých odchodů vrátil zpět.

OBRAZEM: Kabely v šatně, Kytice v metru. Národní sází na výrazné plakáty

Plakát k inscenaci Kytice

Plakát k inscenaci Kytice

Nyní ho rok před koncem mandátu ve funkci na dalších šest let potvrdil současný ministr kultury Antonín Staněk. „Je to zcela standardní postup,“ komentuje Burian krok, který divadlo nečekaně oznámilo při zahájení sezony.

„Když se podíváte na situaci v jiných státních organizacích či divadlech, snadno zjistíte, že tam jsou úspěšní ředitelé jmenováni a ve funkcích setrvávají poměrně dlouho. Jediná scéna, která je neustále „pronásledována“, je Národní divadlo, kde byli ředitelé buď provizorní, nebo byli odvoláváni před koncem funkčního období. Ministerstvo kultury si snad uvědomilo, že se s tím musí systémově něco dělat,“ pokračuje ředitel.

Ten postup jste navrhl přímo vy?
Je to věc ministra kultury. Já jsem jen od svého prvního jmenování prosazoval, aby mezi Národním divadlem a ministerstvem kultury stál odborný orgán, se kterým bude ministerstvo konzultovat nejen, kdo bude ředitelem, ale i celou strategii rozvoje Národního divadla. Aby se neopakovalo, že je ředitel zase odvolán a nikdo neví proč. Některá moje rozhodnutí již dnes směřují do období za tři roky. Logicky tedy nedává smysl být ředitelem Národního divadla čtyři roky.

Když se podíváme na těch dosavadních pět let, na co jste nejvíce pyšný?
Dokázali jsme vstřebat všechny problémy kolem nepříliš přesvědčivé fúze Státní opery. Celá opera začala intenzivně pracovat. A začíná být vidět i na evropské scéně. Činohra se vydala novým, esteticky a divadelně vyhraněným směrem. Na baletu je vidět posun k velké mezinárodní prestiži. Dali jsme také do pořádku vnitřní prostředí divadla. Máme dobrý systém výběru uměleckých ředitelů. Jsme velice úspěšní u sponzorů i diváků.

A co se naopak nepovedlo?
Už léta jsem protivný s tím, že se příspěvkové organizace musí významným způsobem modernizovat. Potřebujeme rozumně hospodařit. Chybí kompetentní správní rady. Spoustu přípravných prací jsme udělali, ale teď to stojí. Model příspěvkové organizace funguje dobře třeba v sociálních službách. Když ale máte instituci, která je ze čtyřiceti procent závislá na vlastních příjmech, je to z ekonomického hlediska nešikovné. Na rozdíl od vysokých škol žijeme z hlediska systému správy v minulém století.

Novou sezonu jste rozjeli uvedením Libuše, proč jste se ji rozhodl režírovat přímo vy?
Mému rozhodnutí předcházela debata s vedením opery. Víme, že novou inscenaci budeme hrát dlouho. Libuše je v kontextu Národního divadla i české kultury výjimečné dílo – symbolizuje počátky naší profesionální kultury. I zdroje české státnosti. Důležitým gestem je, že jsme spolupracovali s exředitelem Danielem Dvořákem i bývalým šéfem baletu Petrem Zuskou.

Fotogalerie

Byla to pro vás příjemná změna?
Velice příjemná. Režírování v Národním divadle se vyhýbám a myslím, že dělám dobře. Bylo však příjemné vidět, jak umí všichni zaujatě pracovat. A poučné zažít „zezdola“ jak divadlo funguje.

Bývalý ředitel Činohry Michal Dočekal nyní nastoupil do Městských divadel pražských, spolu s ním tam odešla i herečka Eva Salzmannová, proč?
To se musíte zeptat jich. Odchod Evy Salzmannové nás mrzí, ale rozhodla se pro jinou příležitost, nic víc za tím není. Pan Dočekal se rozhodl po 13 letech šéfování sám odejít, protože si řekl, že to už stačilo.

Činohra nyní získala nový prostor, bude to něco komorního, jako bylo Divadlo Kolowrat?
Činohra nyní získala nové zázemí v Anenském areálu a novou zkušebnu. Vznik nového komorního prostoru chceme řešit rekonstrukcí Nové scény a Provozní budovy B. Tam by měla vzniknout velká zkušebna, která umožní občasné uvádění komorních představení.

Dostanou zde větší prostor zkušenější herci, kteří poslední roky spíše jen paběrkují?
V nové inscenaci Kytice je všechny uvidíte. Na rekonstrukci Nové scény máme hotovou studii a chystáme soutěž o projekt.

Ještě k Nové scéně: vedle Laterny magiky zde dostávají prostor činoherní experimenty, které často její prostory nenaplní a dlouho nevydrží. Jak se k této dramaturgii stavíte?
Profilujeme Novou scénu pro soudobé divadlo. Musíme být trpěliví, podoba Nové scény se v minulosti neustále měnila. Po třech letech zájem vzrůstá. Pomáhají i naše nové operní a činoherní festivaly. Další zlom nastane až po rekonstrukci, což pozitivně ovlivní i skladbu repertoáru našich divadel. Současný prostor Nové scény má fatální divadelní omezení a dávno se vyžil.

Martin Pechlát ve Faustovi
Z inscenace Fausta ve Stavovském divadle

Záběry z nového nastudování Fausta, které pro Stavovské divadlo připravil Jan Frič.

Jak se současnou profilací činohry souzníte vy osobně jako režisér?
Jsem otevřený vůči divadlu jakéhokoliv typu. Daniela Špinara obdivuji za jeho energii a nasazení. Jeho razantní vedení má své vášnivé příznivce i odpůrce. Tak to ale u divadla má být. Můj osobní vkus není důležitý.

Takže jako ředitel se soustředíte na manažerskou stránku a uměleckým šéfům do toho nemluvíte?
Za umělecký profil souboru odpovídá umělecký ředitel. Mou úlohou je ho najít. A mít dobré nástroje k hodnocení jeho práce. Umělečtí ředitelé musí mít prostor pro realizaci svého programu.

Špinar sází výhradně na režiséry své generace, to vám nevadí?
Ne. Je to zcela legitimní. Třeba Fričův Faust je pozoruhodná a přesvědčivá inscenace. Daniel Špinar obnovil systém stálých režisérů a spolupracovníků. Toho si vážím.

Co byste divákům z ohlášených premiér obzvlášť doporučil?
Nádherné taneční představení Kylián – Mosty času. Plukovníka Švece režiséra Jiřího Havelky, který bude originálně interpretovat významnou část našich dějin spjatou se založením státu




Nejčtenější

POSLEDNÍ DOJMY: Porušil Labyrint III desatero pravidel detektivky?

Záběr z třetí řady seriálu Labyrint

Záhada trvající sedm večerů je konečně vyřešena, poslední část televizního Labyrintu III odhalila pachatele. S...

PRVNÍ DOJMY: Výzva, noblesa, užít si to. Zakázaná slova StarDance

Jiří Dvořák patří ve StarDance k favoritům

Boj o vítěze tanečního parketu zahájil v ČT devátou sezonu. Tradičně, protože přenosem StarDance opět provázejí Tereza...



Tušil jsem, že bude velmi kontroverzní, říká autor sochy Špinarové

David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích při pracích na soše Věry Špinarové.

Vtípky, petice, výzvy k předělání. Ostravská socha Věry Špinarové od veřejnosti zatím sklízí zejména kritické ohlasy....

Další státní cena v ohrožení, odmítla ji rodina Evalda Schorma

Příběh falešného faráře (Vlastimil Brodský),  který pomáhá všem vesničanům, ale...

Letošní předávání cen v kultuře, jimiž stát oceňuje výrazné osobnosti, má další trhlinu. Poté, co odmítl převzít cenu...

RECENZE: Rašín utopený v slzách. Podstatný kus jeho portrétu chybí

Z natáčení filmu Rašín

Diváci od dvoudílného Rašína očekávají celistvý portrét muže, jenž se takříkajíc zasloužil o stát. Film je však po oba...

Další z rubriky

Putyka hraje o hyperaktivitě. Motivem byla osobní zkušenost, říká Novák

Ze zkoušky novocirkusového představení ADHD, které Cirk La Putyka věnuje...

Cirk La Putyka slibuje v novince ADHD nejnovocirkusovější představení. Rosťa Novák se v něm ponořil do problematiky...

Zbabělec, srab a manipulátor, shrnul Zdeněk Piškula svou roli v Moři

Kvůli filmu jsem trénoval basketbal půl roku, říká herec Zdeněk Piškula

Náhlá bouře vyplaví na pobřeží přístavního anglického městečka cizince. Na lodi plul se svým druhem, který si právě v...

RECENZE: Renčova muzikálová Popelka je jako živá. Ale jen když mlčí

Záběr ze zkoušek muzikálu Tři oříšky pro Popelku

Nesporná atrakce pro děti, nostalgická vzpomínka pro dospělé. Ale jako muzikál Tři oříšky pro Popelku propadají,...

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.



Najdete na iDNES.cz