RECENZE: Uvidí se, jestli detektivní nováček zazáří. V Jepici začíná

Knižní prvotina bývalého britského právníka Jamese Hazela s názvem Jepice má spád, napětí a dobře vystavěnou zápletku, prolíná různá časová období, která však spolu úzce souvisí. Chytne a nepustí.

S příběhem souvisí i výslech nacistického lékaře, který dělal pokusy na vězních. (ilustrační snímek) | foto: AP

Jepice

70 %

Autor: James Hazel

Nakladatelství: Domino

464 stran, 349 korun

Jepice přináší příběh současného prestižního londýnského právníka a bývalého policejního vyšetřovatele Charlieho Priesta, který se k případu dostane zcela nechtěně. Bohatý a vlivný podnikatel Kenneth Ellinder ho chce najmout k objasnění rituální vraždy svého syna.

Shodou okolností zavražděný muž krátce před svou smrtí napadl Priesta v jeho bytě. Se vším souvisí nikdy nevysvětlené hrozivé vraždy, kdy se otrávený sám rozsápe k smrti (jen pro otrlé) a poválečný výslech nacistického lékaře, který používal vězně jako pokusnou zvěř (pro ještě otrlejší, bohužel založeno na skutečných událostech). V rozehrané partii nechybí ani vášeň a romance.

Obálka knihy Jepice

Záhadností a rozkrýváním temné historie vlivného rodu připomíná Jepice první díl Milénia od Stiega Larssona. Ostatně Priest má své specifické zvyky podobně jako Larssonův Blomkvist, ale ještě k tomu jako bonus zvláštní, čtenářsky atraktivní psychickou poruchu, vyobrazenou naprosto autenticky.

K dobru se přičítá i schopnost čtenáře zmást a navést na špatnou stopu. Naopak kouzlu knihy ubírá, že se nevyhne floskulím, hrdinové se občas dostávají do neřešitelných situací, kdy pomůže jen nečekaný zásah shůry, a příběh lehce působí, že je vybudovaný systematicky jak podle příručky.

Přesto je kniha z nakladatelství Domino ve čtivém překladu Petry Krámkové ve výsledku sympatickým zástupcem žánru. Ostatně příběh Jepice má být jenom začátkem k pokračování Priestových dobrodružství. Takže se ještě uvidí.