Jaké výtvarné umění sbírají nejbohatší lidé světa?

Americký ekonomický časopis Forbes nedávno zveřejnil seznam světových multimiliardářů. Britský čtrnáctideník o výtvarném umění The Art Newspaper ho porovnal s jím vytvořeným seznamem nejznámějších sběratelů, kteří ročně v aukcích utrácejí za výtvarné umění astronomické částky. A vyšlo z toho několik překvapivých zjištění.

Na seznamu Forbesu figuruje 497 miliardářů (počítáno v dolarech) a šestatřicet z nich „ve velkém“ sbírá umění. Dvacítka pochází ze Spojených států, čtyři z Německa, po dvou z Británie a Francie a po jednom z Kanady, Izraele, Itálie, Mexika, Španělska, Švýcarska, Turecka a Venezuely. Dvaadvacet sběratelů-miliardářů dává přednost modernímu a současnému umění. Pouze osm sbírá impresionisty - což je vzhledem k celosvětové popularitě tohoto směru dost pozoruhodné.

Nejbohatší sběratel William H. Gates III - tedy jinak Bill Gates - si oblíbil americké malíře 19. století, stejně jako drahé knihy. Zakladatel společnosti Microsoft před osmi lety zaplatil 31 milionů dolarů za Leonardův Codex Leicester a v roce 1998 dal 36 milionů dolarů za obraz Winslowa Homera Lost on the Grand Banks, což je zatím nejvyšší cena za americký obraz v dějinách!

Gatesův bývalý společník Paul G. Allen, jehož majetek je odhadován na 25 miliard dolarů, je prý ve výběru děl důslednější. Spolupracuje s bývalým zaměstnancem aukční síně Sotheby's Davidem Nashem a s jeho pomocí sbírá impresionisty Moneta, Cézanna a Gauguina.

Nejbohatší muž Latinské Ameriky, Carlos Slim Helu (11,5 miliardy dolarů), vlastní druhou největší kolekci sochaře Rodina - hned po pařížském Musée Rodin. „Zelený“ miliardář, Švýcar Stephan Schmidhein (3,1 miliardy dolarů), zbohatl na projektech vstřícných k životnímu prostředí. Kupodivu však nesbírá krajináře, ale abstraktní expresionisty.

Tím se dostáváme k miliardářům libujícím si v umělcích dvacátého století. Rainhold Würth vlastní slavnou sbírku šesti tisíc obrazů, soch a fotografií umístěnou v muzeu v Künzelsau a nedávno otevřel novou galerii v Schwäbisch Hall blízko Stuttgartu.

Nám méně známý, leč bohatší bratr Ronalda S. Laudera, Leonard A. Lauder (2,9 miliardy dolarů), se soustřeďuje na modernu, zvláště kubismus. V uměleckém světě je uznávanou postavou a mimo jiné zasedá ve vedení newyorského Whitney Musea. Jeho mladší bratr Ronald se má také čile k světu. Je prý doslova posedlý německou a rakouskou malbou dvacátého století. Loni v září kolekci zpřístupnil v budově Neue Galerie na Manhattanu. Podobnost s Lauderovým soupeřem Vladimírem Železným a jeho Galerií Zlatá husa není čistě náhodná. Ovšem Lauder se může vlastnictvím obrazů obrovské hodnoty veřejně chlubit, zatímco osud Železného sbírky není zcela vyjasněn.

Z výsledků publikovaných v The Art Newspaper vyplývá ještě jedna zajímavost. Zacílení miliardářů na určitou výtvarnou epochu se nedá poznat podle jejich věku. Nejstarší z nich, třiadevadesátiletý Walter H. Annenberg, sbírá impresionisty. A nejmladší, osmnáctiletý Albert von Thurn und Taxis, si oblíbil snad nejstaromilštější druh umění: porcelán.