Na vzniku alba se podílela smetánka hráčů tradičních hudebních žánrů, kytaristé Kevin Breit a Greg Leisz, akordeonista a varhaník Patrick Warren, basista David Piltch a bubeník Jay Bellerose. Sám Hugh Laurie sedí převážně za pianem, občas hraje na kytaru. A především zpívá. Album s názvem Let Them Talk produkoval vysoce respektovaný Joe Henry, bez nadsázky kultovní osobnost americké scény.
Podle Hugha Laurieho by mělo jeho album oslavovat neworleanskou hudební tradici a představit některé její legendární osobnosti. Proto se na albu objevuje například fenomenální pianista Dr. John (zde v roli zpěváka) nebo zpěvačka Irma Thomas, přezdívaná Soulová královna New Orleans. Dechové sekce ve třech skladbách zaranžovala neworleanská živá legenda Allen Touissant. Jediným hostem "odjinud" je velšský veterán Tom Jones.
Producent Joe Henry a herec Hugh Laurie při práci na albu Let Them Talk
Na albu najdeme vesměs převzaté osvědčené kousky. Díla starých bluesmanů (mj. They're Red Hot Roberta Johnsona, Six Cold Feet In The Ground Leroye Carra, Police Dog Blues Blind Blakea nebo The Whale Has Swallowed Me J. B. Lenoira) doplňují jazzové klasiky typu After You've Gone či Buddy Bolden´s Blues a Whinin' Boy Blues Jelly Roll Mortona.
Nechybí ani slavný americký tradicionál John Henry, upravený do podoby Laurieho duetu s Irmou Thomas, a vzhledem k ladění alba téměř povinné kousky. Mezi ty lze započítat zejména blues Saint James Infirmary a slavné klavírní číslo Professora Longhaira Tipitina, jež je považováno za nepsanou hymnu neworleanské hudby.
Herec Hugh Laurie natáčí album Let Them Talk
Booklet kromě fotografií a faktografických údajů také obsahuje upřímné vyznání Hugha Laurieho bluesové hudbě a obdiv jejím nejvýznamnějším představitelům, kteří zjevně byli velkými hrdiny hercova mládí - a zůstávají jimi dodnes. Po typickém drsném cynismu doktora House tady není ani stopy.
