Tereza Brodská a Michaela Badinková

Tereza Brodská a Michaela Badinková na tiskové konferenci k filmu Jak básníci neztrácejí naději. (16.1. 2004) | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

Jaké byly všechny Šafránkovy lásky

Jak básníci neztrácejí naději, pátý díl legendární filmové série, která začala před 23 lety, přichází do kin. Zároveň přichází pátá dívka, do které se zamiloval hlavní hrdina Štěpán Šafránek. Jaké byly ty čtyři předchozí? A jaká je ta poslední?

Hledá se dívka s krásnýma očima, které muže dovedou k nepředloženým činům. Tak znělo oznámení o výběru na roli partnerky Štěpána Šafránka v pátém pokračování série filmů o Básnících.

Filmaři pátrali mezi českými, slovenskými i polskými dívkami. Zájem mladých hereček i nehereček byl veliký. Vždyť je to už tradice, že hlavní ženskou roli v této řadě dostává vždycky netuctová kráska. Být láskou Štěpána Šafránka, to je skoro jako se stát dívkou Jamese Bonda.

Příprava pátého dílu byla trochu složitější než ty předešlé. Autor námětu Ladislav Pecháček původně plánoval, že se Šafránek už konečně usadí. To znamená - ožení. S lékárnicí v podání Terezy Brodské, se kterou jejich vztah vypadal nadějně v předešlém dílu.

Jenže děj pátého pokračování se odehrává o deset let později od doby, kdy se seznámili. Režisér Dušan Klein prohlásil, že jejich láska už přece musí být dávno v troskách. Buďto by se přece už vzali a měli děti, nebo je čas se rozejít.

"No tak dobře. Jestliže mi ukážete doopravdy krásnou novou mladou herečku, tak to přepíšu," souhlasil Pecháček. A tak probíhaly zkoušky, na které chodily stovky děvčat. Nakonec si filmaři vybrali studentku herectví Michaelu Badinkovou. Nabarvili jí vlasy na zrzavo, dostala přezdívku Veverka a Štěpán Šafránek se mohl znovu osudově zamilovat. Už popáté.

Miroslava Šafránková
- Borůvka
Jak svět přichází o básníky (1981)
Úplně první Štěpánovu lásku si zahrála sestra herečky Libuše Šafránkové. To byl ještě Šafránek nezkušený studentík a jeho maminka šila pro Borůvku šaty. Miroslava Šafránková si kromě Borůvky zahrála ještě například ve snímku Malá mořská víla. Pak se vdala do Německa a s filmováním skončila.

Režisér Dušan Klein: Když si Mirka přečetla scénář, řekla, že nebude dělat erotickou scénu. Proto - když se měla svlékat - přešli jsme do kresleného filmu, a ten nápad použili v dalších dílech. Mirku jsem chtěl ještě do čtvrtého dílu. Měla tam mít dvě děti, ale odmítla. Chtěla pro diváka zůstat Borůvkou.

Adriana Tarábková
- Jeskyňka
Jak básníci přicházejí o iluze (1984)
Slovenskou herečku si filmaři vybrali do druhého pokračování. Jeskyňka byla zdravotní sestra v nemocnici, kde Štěpán dělal praxi. Původně to byla láska, pak Jeskyňka medika prozřetelně vyměnila za zkušeného lékaře. Adriana Tarábková hrála například také v pohádce Král drozdí brada. Nyní se už ve filmech neobjevuje.

Režisér Dušan Klein: Tu jsou si vyhlédl na Slovensku. Do ruky se mi dostal časopis Děvče, kde vyhrála soutěž o tvář měsíce. Byla velice půvabná, citlivá a navíc měla čáru mezi poprsím až k bříšku. To byl v Řecku symbol největší krásy. Problém byl jen ve slovenštině, musela ji přemluvit Miriam Chytilová.

Eva Vejmělková
- Píšťalka
Jak básníkům chutná život (1987)

Rodačka z Havířova si ve třetím díle zahrála učitelku hudby. Štěpána Šafránka milovala, i když váhala mezi ním a ctitelem, který na rozdíl od mladého doktora měl byt, auto a plánoval dovolenou u moře. Eva Vejmělková je známá ze slovenského filmu Fontána pro Zuzanu, věnuje se také divadlu a natáčení reklam.

Režisér Dušan Klein: Poetická, s nádhernými vlasy. Vzpomínám si ale, že na mě byla nazlobená, protože mi neseděl její ostravský přízvuk. Ve Fontáně pro Zuzanu, kde také hrála, to nevadilo, ale při romantických verších ano. Nechal jsem ji proto nadabovat Zlatou Adamovskou, a to i v dalších dílech.

Tereza Brodská
- Popelka
Konec básníků v Čechách (1993)
Poprvé, kdy měla Štěpánova milá černé vlasy. Byla lékárnicí, jmenovala se Ute a s doktorem Šafránkem spřádali velké plány, jak vybudují ordinaci v restituovaném domě. Pro Terezu Brodskou byla role Ute jen jednou z mnoha. Na rozdíl od svých předchůdkyň v rolích Šafránkových lásek se prosadila v mnoha dalších filmech.

Režisér Dušan Klein: I tady jsem chtěl méně známou herečku. Proběhly velké zkoušky, ale žádnou jsem nenašel. Pozval jsem Terezu, a to jiskření, pohledy do očí... Bylo vidět, že s Pavlem Křížem několik let žila. Využil jsem toho a v pátém díle i zneužil. Tam se rozcházejí, stejně jako ve skutečnosti.

Michaela Badinková
- Veverka
Jak básníci neztrácejí naději (2004)

Podmínkou filmařů bylo najít úplně novou, neokoukanou, půvabnou dívku. V pátém díle, který má dnes premiéru, ztělesnila tajemnou dívku se zrzavými vlasy, do které se Štěpán zblázní tak, že obětuje i vztah s Popelkou Ute. Slovenka, která studuje herectví v Praze. Jejím učitelem je uznávaný herec Boris Rösner.

Režisér Dušan Klein: Tu jsem si vybral až týden před natáčením, ale vadily mi blonďaté vlasy. Našel jsem si fotografii Nicole Kidmanové, počítačově přetáhl její vlasy a bylo to ono. Míša je velmi pohybově nadaná a krásně zpívá. Ostatně i Boris Rössner mi ji doporučil a říkal, že je to velký talent.

Rozhovor s Michaelou Badinkovou
Líbily se mi Štěpánovy verše

Cojste věděla o Básnících, než jste přišla na konkurz?
Nic moc. Když se natáčel první díl, byly mi dva roky. Další jsem viděla na základní škole. Vybavuju si, že studovali medicínu a bydleli na kolejích. Pamatuju si Mirečka, Vendulku Utěšitelku, ale děj ne. Poslední díl jsem ani neviděla celý.

Znala jste přezdívky dívek, které byly láskami Štěpána Šafránka před vámi?
Jen Evu Vejmělkovou jako Píšťalku, ta se mi líbila nejvíc. Ale teď už vám vyjmenuju všechny: Borůvka, Jeskyňka, Popelka.

Jakou scénu si z předešlých Básníků pamatujete?
Vím, jak se Štěpán vrátil domů opilý a maminka ho svlékala ze sokolského kroje. Nebo jak ho přišla Bára Štěpánová balit a špulila hruď.

Jak se vám jako dospívající dívce líbil Štěpán Šafránek?
Docela dost. Věřila jsem tomu, že to je přesně ten kluk, co říká holkám básničky. Ten úsměv!

Které z těch veršů znáte?
Jen ty, co říkal mně. Polož mi ruku do klína, někdy tak všechno začíná. A někdy končí...

Popište mi konkurz.
Byl divoký. Přišla jsem kolem poledne, čekala dvě hodiny, ale pak jsem musela odejít na Kavčí hory na další konkurz. Pan Klein mě zahlédl na chodbě a ptal se, jestli se ještě vrátím. Řekla jsem, že ano, ale zpozdila jsem se. Štáb na mě hodinu čekal, maskérky už chtěly být doma a já se v taxíku učila text. Lásku jsem pak vyznávala asistentům režie.

Bylo to jen týden před prvním natáčením. Co jste za tu dobu musela stihnout?
Obarvit si vlasy na zrzavo, normálně jsem špinavý blond. A naučit se jezdit na kolečkových bruslích. Trénovala jsem na balkóně od zdi ke zdi.

A první natáčecí den hned milostná scéna.
Říkala jsem si, že je to pomsta. Byla to má první milostná scéna v životě a pořádně jsem se styděla. Naštěstí jsem ale v posteli mohla ležet ve spodním prádle.

Mluvíte ve filmu česky?
Ano, v Praze žiju od roku 1998, mám tu přítele a druhým rokem studuju DAMU. Jediný, kdo ve filmu mluví slovensky, je Adriana Sklenaříková.

Jaké bylo setkání s ní?
Docela vtipné. Říkala mi: Ako pekně rozpráváte po slovensky, kďe ste se to naučila? Jsem Slovenka, odpověděla jsem. Adriana měla český text, tak jsem jí ho pomáhala překládat do slovenštiny.