V umění obcházet kvóty nás už mohou zahraniční televize školit, zato nápad s kampaní Nova z vás udělá hvězdu kupodivu ještě nikdo nerozvinul. Přitom nabízí netušené možnosti: proč by z konkursů, jejichž bezděčný humor převyšuje i jindy nedostižné Peříčko, měly vypadnout jen nové tvářičky pro ranní vysílání? Vždyť stejnou metodou se dá zvolit celý parlament, ba prezident. Každý adept před kamerou cosi zakoktá, zakřepčí, diváci pošlou své hlasy a je vymalováno: přímá demokracie slaví vítězství, inzerenti se rvou, divák má zábavný pořad k popukání. Brzy bude Česká televize vybírat nového ředitele - co kdyby to zkusila také cestou soutěžní estrády? Je nespravedlivé, aby se bavila jen Rada ČT, kdežto platící koncesionář nesmí ani zatelefonovat: Dávám hlas panu XY, co tak rozkošně předvedl odzemek a Rumcajse.
Letní taktika "přívětivosti" vybojovala ČT zpátky nějaký ten divácký bodík, ale leckdy za cenu dost hořkou - jako zařazení komedie Slunce, seno, jahody do hlavního sobotního času. Naopak cyklus amerických nezávislých filmů patřil k radostem prázdnin, neboť kromě legend známých z kin vyčenichal i něžné kuriozitky, třeba snímek Haló, tady Denisa, ukrutně i krutě ve selý obraz samotářů, kteří se z obavy před odpovědným vztahem stýkají, seznamují, milují, pohřbívají i rodí jen po telefonu.
Ozdobou nákupů se stal také britský dokument Člověk a zvíře, který dal název i mohutnou pointu stejnojmennému sobotnímu bloku na ČT 2. To byla opravdu důkladná, silná, drtící podívaná, zcela jiná káva než hravá mláďátka v závěru televizních zpráv. Nechala ovšem vyblednout předešlé dokumenty domácí, které - s výjimkou pět let starého Oka Věry Chytilové - náhle působily jako úhledné pohlednice. Rozdíl není jen v penězích: příklady krvavých tradic našli britští filmaři i v zemích, kam naše štáby zajíždějí pro zprávičky o turistickém ruchu. Škoda, že večer byl opět složen jen z dokumentů, ač animované Kočičí návraty, odvysílané coby pouhá výplň pár dní předtím, by sem sedly jako ulité.