Cyklus černobílých fotografií zhotovila v Čečensku fotografka Iva Zímová. Jednotlivé snímky jsou vlastně osudy dětí, jichž se válka v Čečensku nesmazatelně dotkla a zapsala do jejich psychiky. Ať už ztratily jednoho z rodičů, přišly o celou svoji rodinu či střechu nad hlavou.
Iva Zímová ztvárnila příběhy zhruba dvanácti dětí. Zpravidla je zachytila v rozbořených domech, ve kterých kdysi bydlely. S očima které již dávno vyhasly a s krutostí a cynismem, které přináší válka, děti ukazují místa kde si dříve hrály a bez zábran povídají o svých válečných zážitcích. Pod každým snímkem je stručně napsán životní příběh dítěte i jeho tužby, přání nebo naopak vzpomínky na válku. V přímých citacích často vzpomínají na rodiče, bombardování i to jak se zachránily.
"Před válkou jsem měl hračky. Měl jsem i vlastní pokoj. Všechny jsem tam nechal a ony shořely," říká devítiletý Rustan, jehož vzpomínka dala název i celé expozici fotografií. "Tátu jsem dlouho neviděla, protože umřel," říká zase čtyřletá dívenka Lita, kterou objektiv zachytil v rozvalinách domu v němž s rodiči dříve žila.
Jak expozice dokumentuje například u případu dvouletého Džabraila a jeho sestřenic: jedenáctileté Zaliny a devítileté Zariny, osud se s nimi nikterak nemazlil a setkání se smrtí bylo více než šokující. To když našly mrtvé tělo Džabrailovy matky ležet v kaluži krve a musely je samy pohřbít.
Jednotlivé snímky ještě doplňují kresby, které vytvořily samotné děti. Na kresbách zpravidla ztvárnily svůj dům ještě před vybombardováním, nebo na papír předaly svá přání či vzpomínky na dobu kdy se jim ještě dařilo dobře.
Výstavu fotografií je možné navštívit ještě do konce května. Potom výstava poputuje do Plzně. "Kdo by chtěl pomoci obyvatelům Čečny, může na výstavě zakoupit pohlednice Ivy Zímové. Vybraný finanční obnos z prodeje těchto pohlednic poputuje humanitární organizaci Člověk v tísni na konto určené pro humanitární pomoc v Čečně," dodala Martina Přibylová z jihlavského Vrak baru.
