"Paví ocas jsem u nikoho nezažila, ale občas se někteří muži tak naparují, že mi ono zvířátko připomínají. To už byl jen krůček k nápadu to zobrazit. Celé zařízení - ocas - vyráběli výtvarníci na Barrandově," uvedla režisérka.
Odpovědi Ireny Pavláskové najdete ZDE
Irena Pavlásková, která na konci ledna oslavila sedmačtyřicáté narozeniny, studovala sice na katedře dokumentární tvorby pražské FAMU, ale už školní práce naznačovaly její zájem o hraný film.
"Vždycky jsem byla spíš plachá a v kolektivu jsem se nijak neprosazovala, ale měla jsem potřebu vyjádřit se a hledala jsem způsoby jak," popisuje Pavlásková, proč se pro povolání režisérky rozhodla.
Po studiích pracovala v Československé televizi a v roce 1987 nastoupila do Filmového studia Barrandov jako pomocná režisérka.
Tam také o dva roky později realizovala svůj debut Čas sluhů. Ve vynikajícím psychologickém dramatu tehdy excelovala v hlavní roli cílevědomé a dominantní Dany Ivana Chýlková.
Její druhý snímek Corpus Delicti z roku 1991 - "předmět doličný o mikrobu zla, jenž pomalu pronikl do organismu českého národa" - už se s tak jednoznačným nadšením kritiky nesetkal.
Devět let po Čase sluhů se Pavlásková rozhodla natočit jeho volné pokračování s názvem Čas dluhů. V hlavních rolích se opět objevili Chýlková a Roden.
Nyní je její jméno skloňováno hlavně v souvislosti s filmem Bestiář, který natočila podle knihy Barbory Nesvadbové. Jednu z hlavních rolí opět svěřila Karlu Rodenovi. Vedle něj postavila slovenskou herečku Danicu Jurčovou.
Irenu Pavláskovou znají filmoví diváci i jako herečku - ve Svěrákově Obecné škole si zahrála postavu záletné tramvajákovy manželky.
