Jak Tito normalizoval vztahy se SSSR

Vztahy jugoslávské federace k Sovětskému svazu po smrti Stalina osvětluje publikace Jana Pelikána "Jugoslávie a východní blok 1953 - 1958", kterou vydalo nakladatelství Karolinum. Právě v roce skonu sovětského vůdce roku 1953 došlo k oteplování vztahů obou dnes již zaniklých federací. V současnosti, kdy se k bývalé Jugoslávii upírá zájem veřejnosti spíše, co se rozpadu federace a problematických národnostních vztahů na Balkánu týče, nabízí kniha zajímavý pohled z "trochu jiného soudku".

Roku 1948 došlo mezi jugoslávským diktátorským vůdcem Jozipem Brozem Titem a hlavou SSSR Josifem Vissarionovičem Stalinem k roztržce. Jakkoli byl Tito ve svých vnitropolitických praktikách vysloveným stalinistou včetně brutální perzekuce jakékoli opozice, trval na samostatné politice vůči Moskvě. Jeho nedostatečná poslušnost a snaha o vlastní, "jugoslávskou" cestu k socialismu vedly k rozkolu s mocností, která se snažila zcela podřídit svému vlivu a politice všechny své východní satelity.

Až po Stalinově smrti v roce 1953 došlo k postupné normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, která vyvrcholila triumfální návštěvou Tita v Sovětském svazu roku 1956. Autor ve své publikaci sleduje nejen sbližování obou zemí v letech 1953 až 1958, snaží se postihnout také další jevy a problémy, které společně s politikou détente mezi Jugoslávií a SSSR vznikaly. Pelikán tedy postihuje nejen vnitropolitické dění v obou státech a ostatních zemích východního bloku, zabývá se také zahraniční politikou vlád obou států, zejména pak k Západu. Dílčí pohledy věnuje také řešení terstské otázky či Balkánskému paktu z roku 1954, který byl uzavřen mezi Jugoslávií, Řeckem a Tureckem.

Kapitoly:
I. Pukání ledů
II. Opatrné manévrování
III. Utajená korespondence
IV. Omluva hříšníkovi
V. Obnovování dávného přátelství
VI. Hledání skulinek v sovětském impériu
VII. Titův triumf
VIII. Vztahy se sovětskými satelity po XX. sjezdu KSSS

Autor se celou tematiku snažil pojmout komplexně a zachytit všechny související vývojové procesy, přičemž postupoval chronologicky. (Z časové linie vybočuje jen někdy z logických důvodů.) Zároveň se na celou problematiku díval už ve světle balkánských událostí 90. let.

Archivní materiály pro studii sbíral přímo v Bělehradě, a sice od roku 1991. Není to tedy práce napsaná překotně ihned po skončení studijního pobytu, jedná se o publikaci psanou s odstupem a právě i s přihlédnutím k nedávnému vývoji na území bývalé jugoslávské federace. Paradoxně se v době sběru materiálů pro Pelikánovu knihu rozpadal i dávný jugoslávský protivník - Sovětský svaz. Prodleva mezi studiem a sepsáním práce měla kromě pohledu s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji i další pozitiva. Postupně se totiž zpřístupňovaly další významné dokumenty, které se k tématu knihy vztahovaly.

Jan Pelikán: Jugoslávie a východní blok 1953 - 1958
vydalo Karolinum 2001, 401 stran, náklad neuveden

Obal publikace Jugoslávie a východní blok 1953 - 1958 Jana Pelikána.