Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Tito normalizoval vztahy se SSSR

  11:59aktualizováno  11:59
Vztahy jugoslávské federace k Sovětskému svazu po smrti Stalina osvětluje publikace Jana Pelikána "Jugoslávie a východní blok 1953 - 1958", kterou vydalo nakladatelství Karolinum. Právě v roce skonu sovětského vůdce roku 1953 došlo k oteplování vztahů obou dnes již zaniklých federací. V současnosti, kdy se k bývalé Jugoslávii upírá zájem veřejnosti spíše, co se rozpadu federace a problematických národnostních vztahů na Balkánu týče, nabízí kniha zajímavý pohled z "trochu jiného soudku".

Roku 1948 došlo mezi jugoslávským diktátorským vůdcem Jozipem Brozem Titem a hlavou SSSR Josifem Vissarionovičem Stalinem k roztržce. Jakkoli byl Tito ve svých vnitropolitických praktikách vysloveným stalinistou včetně brutální perzekuce jakékoli opozice, trval na samostatné politice vůči Moskvě. Jeho nedostatečná poslušnost a snaha o vlastní, "jugoslávskou" cestu k socialismu vedly k rozkolu s mocností, která se snažila zcela podřídit svému vlivu a politice všechny své východní satelity.

Až po Stalinově smrti v roce 1953 došlo k postupné normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, která vyvrcholila triumfální návštěvou Tita v Sovětském svazu roku 1956. Autor ve své publikaci sleduje nejen sbližování obou zemí v letech 1953 až 1958, snaží se postihnout také další jevy a problémy, které společně s politikou détente mezi Jugoslávií a SSSR vznikaly. Pelikán tedy postihuje nejen vnitropolitické dění v obou státech a ostatních zemích východního bloku, zabývá se také zahraniční politikou vlád obou států, zejména pak k Západu. Dílčí pohledy věnuje také řešení terstské otázky či Balkánskému paktu z roku 1954, který byl uzavřen mezi Jugoslávií, Řeckem a Tureckem.

Kapitoly:
I. Pukání ledů
II. Opatrné manévrování
III. Utajená korespondence
IV. Omluva hříšníkovi
V. Obnovování dávného přátelství
VI. Hledání skulinek v sovětském impériu
VII. Titův triumf
VIII. Vztahy se sovětskými satelity po XX. sjezdu KSSS

Autor se celou tematiku snažil pojmout komplexně a zachytit všechny související vývojové procesy, přičemž postupoval chronologicky. (Z časové linie vybočuje jen někdy z logických důvodů.) Zároveň se na celou problematiku díval už ve světle balkánských událostí 90. let.

Archivní materiály pro studii sbíral přímo v Bělehradě, a sice od roku 1991. Není to tedy práce napsaná překotně ihned po skončení studijního pobytu, jedná se o publikaci psanou s odstupem a právě i s přihlédnutím k nedávnému vývoji na území bývalé jugoslávské federace. Paradoxně se v době sběru materiálů pro Pelikánovu knihu rozpadal i dávný jugoslávský protivník - Sovětský svaz. Prodleva mezi studiem a sepsáním práce měla kromě pohledu s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji i další pozitiva. Postupně se totiž zpřístupňovaly další významné dokumenty, které se k tématu knihy vztahovaly.

Jan Pelikán: Jugoslávie a východní blok 1953 - 1958
vydalo Karolinum 2001, 401 stran, náklad neuveden

Obal publikace Jugoslávie a východní blok 1953 - 1958 Jana Pelikána.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americká komička Amy Schumerová ve svém pořadu
Amy Schumerová zve na svůj pohřeb. Pít se bude moskevská mula

Dialogem se svou vaginou začíná knihu málokterá spisovatelka. Jenže Amy Schumerová není ledajaká autorka. Je to především komička a herečka, která si zakládá...  celý článek

Americký spisovatel Dan Brown představil na knižním veletrhu ve Frankfurtu svou...
Šifru mistra Trumpa nezvládnu napsat ani já, vtipkoval Dan Brown

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Spisovatel Dan Brown je hvězdným hostem knižního veletrhu ve Frankfurtu, kde uvedl svou novinku Origin. Jeho příjezdu předcházely manévry podobné příjezdu...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.