Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Svěrák před čtyřiceti lety ukradl Uhlíře

  0:06aktualizováno  0:06
Mají stejný smysl pro humor a při hovoru se rádi navzájem špičkují. Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř se poprvé potkali přesně před čtyřiceti lety. Od té doby spolu napsali stovky písniček.

Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák - promo snímek k Best Of albu (2007) | foto: Universal Music

Tehdy jedenatřicetiletý zaměstnanec rozhlasu Zdeněk Svěrák si o devět let mladšího vojína Jaroslava Uhlíře vyhlédl jednoho dne přímo v práci. Tedy vyhlédl. On sám označuje začátek spolupráce s hudebním skladatelem za „krádež“. Jako první jej totiž objevil někdo jiný.

„No ano, já jsem vlastně Jaroslava Uhlíře ukradl Miloni Čepelkovi, kamarádovi ze studií, divadla a rozhlasu. Miloň byl tehdy stejně jako já členem redakce, která se jmenovala Armádní redakce Československého rozhlasu. Jarda Uhlíř byl v té době na vojně a vyhrál armádní soutěž,“ vypráví Zdeněk Svěrák, zatímco jeho „spolutvůrce“ vedle něho souhlasně pokyvuje hlavou.

A občas mu skočí do řeči. „Ta soutěž se jmenovala ASUT. Armádní soutěž umělecké tvořivosti, to si pamatuju zcela přesně,“ dodává rychle, až horlivě. „No, abych pokračoval,“ odtuší Svěrák a pokračuje ve vyprávění. „A Čepelka pozval vojína Uhlíře do pořadu. Nějak se sčuchli a začali spolu dělat písničky. Miloň je totiž také básník a textař. Já měl kancelář v patře a slyšel jsem, jak Jarda ty písničky hraje a zpívá.“

Uhlíř opět s úsměvem upřesňuje: „V hale stál klavír, u kterého jsme zkoušeli.“ „Mně se to tak líbilo, že jsem to nevydržel a jednou jsem za nimi k tomu klavíru přišel. On tvrdí, že jsem měl na sobě manšestrové sako s takovejma těma koženejma náloketníkama, to se tehdy nosilo,“ vzpomíná opět klidným hlasem Zdeněk Svěrák.

„Říkal jsem mu: Pane Uhlíř, nezkusil byste taky zhudebnit některý můj text? A dal jsem mu Strašidýlko Emílek. Slíbil, že se
o to pokusí, a zase pádil, protože byl venku jen na opušťák.“ Když pak Jaroslav Uhlíř první písničky přinesl, Zdeňku Svěrákovi se líbily. Postupně spolu začali psát víc a víc, až Svěrák Miloni Čepelkovi Uhlíře odloudil úplně.

Když se zrodil Cimrman
Psal se rok 1967 a zrodila se dvojice, jejíž písničky se staly hudebním doprovodem řady filmů a televizních i filmových pohádek. Mnohé už dávno zlidověly. Třeba Severní vítr z Vrchní, prchni! Nebo Není nutno z Tří veteránů. Autorem scénářů k oběma filmům je vždy pracovně vytížený Svěrák, který přiznává, že celý život díky několika povoláním trpí nedostatkem času.

Není se čemu divit. Kromě Uhlíře potkal Svěrák v armádní redakci dalšího svého osudového muže, byť fiktivního. V rámci příprav populárního pořadu Vinárna U pavouka vznikla smyšlená postava génia Járy Cimrmana, v roce 1966 Svěrák založil s Ladislavem Smoljakem a dalšími umělci Divadlo Járy Cimrmana a stal se kmenovým hercem a spoluautorem všech jeho
her (Akt, Vražda v salónním coupé, Němý Bobeš, Posel z Liptákova, Švestka a další).

Kromě toho si nejslavnější český učitel zahrál ve filmech jako Zločin v šantánu, Marečku, podejte mi pero!, Co je vám, doktore, Jako jed, Kolja. Na většině zmiňovaných filmů se podílel i autorsky, Kolja v roce 1996 získal prestižního Oscara. V televizi moderoval v 90. letech cyklus Úsměvy českého filmu, od roku 1987 uvádí s Uhlířem hudební pořad pro děti Hodina zpěvu – ten nyní slaví 20. výročí výběrovým dvojalbem.

Výjimka: Holubí dům
Skládání textů k Uhlířově hudbě je prý pro Zdeňka Svěráka radost, u které odpočívá. A je mu jedno, jestli píšou pro děti či pro dospělé. V 70. letech používal pseudonym Emil Synek, stejně se kdysi podepsal i pod text jejich snad nejznámější písně Holubí dům, kterou zpíval Jiří Schelinger. „Holubí dům byl vlastně výjimka. Z devadesáti procent dělám já hudbu na texty.

Ale Holubí dům a pár dalších kousků vzniklo opačně – Zdeněk psal texty na již hotovou muziku,“ říká Uhlíř. Výjimečný byl Holubí dům také tím, že v něm nenajdete ani stopy po jejich proslulém smyslu pro humor. Ten ostatně oba považují za hlavní důvod toho, že jim společná práce tolik let funguje.

Stihli složit na 400 skladeb. A to přitom Uhlíř bez Svěráka také nezahálel. Je podepsán pod písněmi k představení divadla Semafor Záviš kontra Březinová, v 80. letech byl spoluautorem scénáře, autorem hudby a spolu s Karel Šípem moderátorem televizních pořadů Hitšaráda, Galasuperšou a Klipklap.

Z televizních obrazovek po roce 2000 zní jeho hudba stále častěji v reklamních šotech – po desítkách let se vrátila na obrazovky píseň René, já a Rudolf či skladba Zdraví z Posázaví z filmu Ať žijí duchové. Možná jejich laskavý a hravý humor nesedí každému, stejně jako Uhlířovy jednoduché melodie. Oni si tím hlavy nelámou.

Za pravdu jim dává zážitek Jaroslava Uhlíře, který se v roce 2004 stal hostem rockového festivalu Keltská noc. „Poprvé jsem se před publikum bál vylézt s tím, že mě ti lidi shodí ze schodů,“ vzpomíná. Nestalo se. Naopak, rockeři si největší „dětinské“ hitovky odzpívali s ním a Uhlíř se od té doby na Keltskou noc každoročně vrací.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Tichá dohoda
RECENZE: Hlasitá revoluce je prostě Tichá dohoda ze starých dob

Tichá dohoda po letech vydává desku s novou zpěvačkou a starým zvukem. Album nazvané Hlasitá revoluce je svěží závan doby, kdy světu vládly kytary.  celý článek

Nový šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov
Dojal mne zármutek hudebníků, říká nový šéf filharmonie Semjon Byčkov

Česká filharmonie má nového šéfdirigenta po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Stal se jím světoznámý rusko-americký umělec Semjon Byčkov, který dnes podepsal...  celý článek

Kapela Inekafe
VIDEO: Slovenští Inekafe se v klipu vydávají na neznámou planetu

Skupina Inekafe letos oslavuje 22 let existence. Při té příležitosti vydává kompilaci největších hitů, připravuje se na prosincové česko-slovenské turné a...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.