Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak spisovatel uspěl navzdory nejhorší reklamě

  10:32aktualizováno  10:32
Jak prodat v devítimilionové zemi osm set tisíc výtisků? To při návštěvě Prahy vysvětlil nejúspěšnější švédský spisovatel s finským jménem a duší Mikael Niemi (1959).

Mikael Niemi | foto: archiv

Popmusic z Vittuly je tragikomickým příběhem zapadlé vesnice na švédsko-finském pomezí, kde se hodně pije, saunuje, miluje i nenávidí. Inspiroval stejnojmenný film, kde si autor na chvilku zahrál, ale i svéráznou mapu, podle níž do severské pustiny vyrážejí skupiny turistů.

"Až do roku 2000 jsem byl typický švédský autor: chudý a nečtený. Mé sedmé knize nakladatelství pro jistotu udělalo tu nejošklivější žlutou obálku. Začali ji však číst lidé ve stockholmském metru a hlasitě se smáli, což se u švédské knihy stává málokdy. Spolucestující to zaujalo: nepřečetli sice název ani jméno autora, ale v knihkupectví chtěli knihu, která je žlutá a zábavná," vyprávěl autor v pražském Skandinávském domě, zaplněném do posledního místa.

Autor tu finsky zazpíval, podobně jako při přebírání nejdůležitější švédské ceny. Švédové prý trpce zjišťovali, komu tu cenu dali. V podobném omylu žijí i Japonci, kteří Popmusic z Vittuly považují za charakteristický švédský román.

Niemi svůj rodný drsný kraj na severu charakterizuje jako území opilců a schizofreniků, což přičítá nadměrnému požívání pálenky a četby – ta tam platí za nebezpečnou, jelikož vede k přílišnému hloubání a nervové labilitě. Niemi teď připravuje knížku o lovu losů a čeká, až ti, kteří mu o tom vyprávěli, zemřou. Historky jsou totiž nejen úžasné, ale i tajné.



Témata: Dům roku, Metro


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.