Matka mu až před smrtí svěřila, že jeho tehdy už mrtvý otec nebyl jeho otcem pravým - syna zplodila s mužem nadaným uměleckými geny, jež chtěla pro dítě.
Oba rodiče levicoví intelektuálové, oba ateisté: režisér říká, že snad proto potřebuje víru v Boha.
Ve škole trpěl: "Chtěl jsem být sám a mluvit jen s ptáky." Ještě neuměl psát, když diktoval rodičům krimiromán. Od deseti let točil, v dvanácti hrál v seriálu, v šestnácti jel poprvé a naposled mimo Evropu, do Afriky za strýcem.
Byl u komunistické mládeže, poté natruc rodičům chodil ve "fašistoidním mundúru". Na filmové režii měl pověst blázna, nebo génia.
Kniha probírá von Trierovy filmy, jeho "chuť prozkoumávat žánry" i balancování mezi "vysokou" a "populární" kulturou. Připomíná jeho reklamy na brambůrky či síť supermarketů, hudební videoklipy - v jednom hrál ruského sedláka s vidlemi, televizní talk show i seriál Království.
A zmiňuje hnutí Dogma 95, zprvu chápané jako vtip. Jenže "vtip v tom, že to myslel vážně", vystihl autor von Trierův "talent, jak upoutat pozornost".
