Ten je je sice určen především českým divákům, ale měl by být i nadnárodní, nadčasový, prodejný do světa.
"Když potřebujeme drama vyhrotit, zrychlíme. Realita je pomalá. Třeba čtení rozsudku jsme natočili i podle skutečného soudu, jenže se všemi náležitostmi trvá pět minut, ve střižně jsme se nudili. Takže přednost dostala naše krátká verze," líčí režisér Tomáš Krejčí a producent Filip Bobiňski. Spolu probrali bod po bodu, jak se liší život Redakce od života v redakcích.
Výjezdní porady - Ty seriál zatím nevede, vyjeli si jen Krejčí s Bobiňským na akci evropského programu Media Plus do Dublinu, kde se o seriálu radili. Ale ve čtrnáctém dílu, jenž zahájí druhou řadu Redakce, propukne prý něco podobného - výjezdní oslava 70. výročí Denních listů, kde se všichni opijí a řeknou si do očí hořké pravdy za doprovodu najaté kapely okresního řádu.
Družné akce - Dějí se, ale nejsou organizované, spíše spontánní. Jednou jdou hrdinové fotit slavnost vín, jindy pomáhají kolegovi se stěhováním. Na večírcích slouží dopisy čtenářů jako ubrousky, jen mladičký stážista ještě věří, že čtenářům se má odepisovat.
Rozvážný starší šéfredaktor - V zahraničí je obvyklý, v dnešním Česku méně. Ale tvůrci prý potřebovali otcovským šéfem vyvážit zbylou pubertální partu, které vládne přísná dáma. Trefili se, jistý 85letý divák prý reagoval: To je hrozné, úplně jako ve skutečnosti, mladí se flákají, jenom ta paní je srovná.
Novinářský odposlech policejních vysílaček - Přinejmenším v zahraničí se používá, byť to nikdo nepřizná. Tvůrci se radili s policií, jíž se tahle cesta získávání informací zdála vhodnější, než kdyby prý v seriálu "vynášeli zprávy" sami policisté.
Pozastavte tisk - Ve skutečnosti si tohle šéfredaktor dovolí jen výjimečně, v seriálu volá do tiskárny, kdykoli to vypjatý příběh vyžaduje. Ale tvůrci vědí, kolik pozastavení tisku stojí i kolik bere šéfredaktor, takže při každé takové situaci prý škodolibě počítají, kolik mu za to strhnou z platu.
Platy a honoráře - V Denních listech jsou solidní, nikoli závratné. Redaktoři mají na pěkné nové kolo z druhé ruky, leč znají i drama kolem odměn či hrozby propouštění, když klesne náklad. Ten naštěstí zase zvedne komiks na pokračování.
Redakční hospůdka - O její podobu se vedly velké spory. Autoři žádali, aby se v ní snídalo, obědvalo i večeřelo, přesto se tu moc nevaří. Novináři jedí na tiskových konferencích, vyměňují si tipy a šíří, že vláda zchudla, protože podává menší občerstvení.
Porady - Konají se vcelku reálně v půl desáté ráno. Nový šéf čili David Matásek je zkusí zavést o hodinu dřív, ale neuspěje.
Boje o řádky - Odpovídají skutečnosti. Redaktoři láteří, kdykoli musí článek krátit, a stěžují si, proč se tiskne tolik inzerce.
Konkurence - Hrdinové ji sledují napjatě, ba jdou dále než běžní redaktoři, neboť na špionáž vysílají své krásné kolegyně.
Kuřárna - Byla sice zřízena ve staré fotokomoře, ale ta se užívá k jiným účelům, takže kromě Milana Šteindlera s všudypřítomnou dýmkou je zatím Redakce seriálem nekuřáckým.
Krádeže fotografií z internetu - Často se k nim schyluje, ale v poslední chvíli se vždy daří získat vlastní snímky. Fotografové srovnávají "staré" klasické a "mladé" digitální výhody, což pak přenášejí z odborné roviny i na půdu sexu.
Návštěvy - Kromě čtenářů běžně chodí děti zaměstnanců, jejich rodiče i psi. Dostaví se taktéž pes bezejmenného prezidenta, vyhublý, zjevně zanedbávaný. Má jméno Vyp čili Vyhozený pes a vrátí se, asi je mu lépe v redakci než na Hradě.
Hvězdní hosté - V tom seriál nadsazuje. Třeba zpěvák Miro Žbirka jde na rozhovor sám až do redakce a ještě cestou natrhá květiny. Nicméně takzvané hostující hvězdy se baví. I Martin Doktor na kánoi utrousí pár vět a americká herečka Susan May-Prattová známá z filmu Tanec s vášní či ze seriálu Právo a pořádek hrála jen za letenku a ubytování. Původně - než se ozvaly americké herecké odbory a honorář i papíry narostly, včetně smlouvy, jež zaručuje, že v Redakci nebudou týrána žádná zvířata.
