Jak se točí dokument s Rolling Stones

Legendy stály před kamerou i za ní. Do kin přichází dokument Rolling Stones, který o slavné kapele natočil neméně uctívaný režisér Martin Scorsese.

. V titulcích

Byly by to zvláštní filmové titulky. Do přihrádky "v hlavních rolích" se vešli čtyři legendární muzikanti: Mick Jagger, Keith Richards, Charlie Watts, Ron Wood. V rubrice "dále hrají" se najde jejich kolegyně Christina Aquilera, ale také politici Bill a Hillary Clintonovi či Aleksander Kwasniewski. A plátnem se míhá i ten, kdo všechno způsobil: režisér Martin Scorsese.

Hudební film Rolling Stones natočil při koncertu kapely v Beacon Theatre v New Yorku na podzim 2006. O slavné skupině už vzniklo snad dvacet dokumentů, přesto Scorseseho snímek považují její členové za výjimečný. "Jde sice pořád o vystoupení naší kapely, ale zároveň je to naprosto prvotřídní rock’n’rollový film," shrnul Keith Richards.

Mířili na pláž...
S první myšlenkou na film přišel frontman kapely Mick Jagger při turné Bigger Bang. Plánoval, že by snímek zachytil právě turné a hlavně největší vystoupení na pláži v Rio de Janeiru. "Obrovský
koncert, milion lidí na pláži, to byla opravdu dobrá příležitost pro natočení spousty dobrého materiálu," vysvětlil.

Trailer k dokumentu o Rolling Stones - Shine A Light

Zbývalo najít režiséra – a podle Jaggera byla odpověď nasnadě: "Věděli jsme, že pokud do toho vůbec půjdeme, budeme potřebovat opravdu špičkového filmaře. Vždycky je lepší dělat se špičkami z oboru. Martin Scorsese je pravděpodobně nejnadanější americký režisér a Rolling Stones jsou zase nejlepší rocková kapela, čili kombinace obou by měla ve finále vytvořit zajímavých pár hodin."

Scorsese nabídku přijal se slovy: To je skvělé. Není divu, neboť hudbu Rolling Stones používá často, jmenovitě ve filmech Špinavé ulice, Mafiáni, Casino či Skrytá identita; zvláště si oblíbil píseň Gimme Shelter. Podle producentky Victorie Pearmanové pak následovala řada setkání, dohadování a vybírání správného města na natáčení. "Složité bylo už jen dostat všechny zúčastněné na jedno místo," vzpomíná.

Pak Jagger pozval Scorseseho na turné. "Pokaždé, když jsem je viděl vystupovat, ať z hlediště nebo ze zákulisí, vždycky jsem se záznamu jejich koncertu na filmový pás obával," přiznal režisér.

. Stouni roztomile řinčí ze soundtracku

Recenzi soundtracku - "aperitivu" k filmu, který už je na českém trhu aktuálně k dostání, čtěte zde.

"Mluvili jsme o dokumentu z turné, ale já si stále častěji říkal, že ten projekt zaslouží víc intimity. A když jsem seděl na jejich koncertu poněkolikáté, uvědomil jsem si, že kapela je strašně malinká a že už teď má na scéně padesát kamer. Vůbec jsem netušil, co navíc ještě mohu přinést," líčí Scorsese. Proto zkusil skupinu přesvědčit, aby vystoupila na menším pódiu, před objektivy nejlepších kameramanů na světě.

... skončili v divadle
Nápad prosadil, i když Jaggerovi bylo líto nevyužité pláže v Riu. "Režisér svým komornějším pojetím úplně změnil naši původní představu. Ani jsme žádný menší prostor neměli zarezervován, jen hodně velkých hal," vzpomíná Jagger.

Nicméně režisérův plán podpořil Richards, který v menších divadlech uváděl svůj sólový projekt X-pensive Winos; právě Beacon Theatre vyzkoušel pětkrát. Bál se spíše omezení ze strany štábu. "Ptal jsem se, jestli je možné filmovat, aby to kapelu při vystoupení co nejméně rušilo – jinak jen točíte film a neděláte show. Pak by to nebyl spontánní koncert, kdybychom vnímali hlavně kamery," vykládá Richards.

Těch kamer zachycujících atmosféru koncertu bylo celkem osmnáct, ale nakonec i Jagger uznal, že v malém prostoru záznam vyzní líp než na pláži. "Velké pódium vás odřízne od bližšího kontaktu s diváky. A s kamerami všude kolem, které nás nepřetržitě zabíraly ze všech možných i nemožných úhlů, se také snáze pracuje na malé scéně než na pódiu velikosti fotbalového stadionu," míní Jagger.

Scorsese se pral s technikou. "Dáte-li před člověka pět kamer, pravděpodobně do jedné vrazí. Museli jsme tedy dost zkoušet, což nebylo jednoduché, protože kapela byla na turné a já právě točil Skrytou identitu. Vlastně jsme se na místě sešli až týden před natáčením," líčí své noční můry. Ale zjevně je na sobě nedal znát.

"Choval se ohleduplně a samozřejmě. Někdy působí jako dítě z ulice, což mám rád. Vypadal uvolněně, jako by říkal – Jasně, zasmějeme se, pak to natočíme a uvidíme, co z toho vyleze. Je  to pohodář, který vám dá pocit pohodlí a dostane z vás to nejlepší i před hromadou objektivů. Prostě jsme se soustředili na hudbu: přesně to po nás chtěl," dodává kytarista Woods o režisérovi.

. Scorsese, film a hudba

Scorsese natočil první krátký film před pětačtyřiceti lety; už tehdy prý byla hudba "Stounů" jedním z klíčů pro jeho obraznost. "Působili na mě dávno předtím, než jsem je viděl na vlastní oči. Poprvé jsem zažil jejich koncert v Madison Square Garden a byl jsem naprosto unesen," líčí oscarový režisér.

Proto se i filmem snaží v divákovi vzbudit dojem, že se nachází přímo na koncertu Rolling Stones, na nejlepším místě v sále a na vrcholu jejich kariéry. "Nedělali jsme film o historii kapely. Dokumentů, kde vidíte muzikanty a lidi vykládající, jak se jim s nimi krásně pracovalo, vzniklo nespočet, ale my chceme zachytit především jejich muziku a vystoupení; to  nejdůležitější," shrnul Scorsese.