Ferrisovi hrdinové pracují v reklamní agentuře usazené v několika patrech chicagského mrakodrapu. Jsme na konci 90. let minulého století, hospodářská konjunktura v USA pomalu končí a velké obchody, platy a výdaje zmizely v nenávratnu. Firma musí šetřit.
Zaměstnanci řeší jediný kšeft, reklamní kampaň pro jakousi dobročinnou organizaci, jež sbírá peníze na výzkum a léčbu rakoviny prsu. Zaměstnanci tuší, že něco není v pořádku, protože o záhadném sdružení nemohou na internetu najít ani čárku. Kromě toho se proslýchá, že šéfka agentury Lynn Masonová trpí právě tímto onemocněním.
V pracovních kójích vládne nervozita: všichni se snaží, aby právě jejich návrh zaujal - a také si hlídají, jestli sedí na své židli. Doslova. V rámci snižování stavu totiž přichází na scénu i manažerka, která dělá inventuru majetku.
Když zjistí, že si někdo přivlastnil židli, která mu nepatří, hned je tu záminka, jak se zbavit další nepotřebné duše. Právě takhle vyhodí copywritera Chrise (pravda, Chris nadto neovládá pravopis). Ten se však se ztrátou zaměstnání nechce smířit a stále se snaží přesvědčit Lynn, aby mu dala ještě šanci.
Starosti má každý ze zaměstnanců: Carl trpí depresemi kvůli manželce, která pracuje na onkologii, Janine, které unesli a zavraždili dceru, Tom, s nímž se rozvedla manželka, i dobrá duše Benny, který všem sděluje nejnovější klepy a kromě toho tajně miluje Marciu.
Osazenstvo postupně řídne, v práci není do čeho píchnout a nervozita se zvyšuje. Ferrisovi hrdinové tráví celé hodiny v kuchyňce, v zasedačkách nebo u kopírky, kde probírají všechno od Lynniny (domnělé) rakoviny až po nejvhodnější barvu zvýrazňovačů.
Příběh, vyprávěný v korporátní první osobě množného čísla ("jsme nejlepší na trhu"; "s námi to dokážete"), plyne ve skočném tempu. Děj posouvají zručné dialogy i ironický nadhled autora, který má s prostředím vlastní zkušenost.
S orientací v zalidněném světě Ferrisových postav pomáhá čtenáři i vynikající webová stránka s profily všech hlavních postav. Výsledkem je zdařilý portrét společnosti, která zažívá konec internetového byznysu, ale i konec bezstarostného žití. Příběh končí v srpnu 2001 a v poněkud násilně působícím dovětku se posuneme rovnou do současnosti.
Proč tedy román, který autorovi vydělal statisíce a získal nominace na prestižní ceny, dostal v našem hodnocení pouhých 30 procent? Kvůli příšernému překladu. V českém vydání najdeme příklady snad všech zločinů, jichž se překladatel může dopustit. Nechybí otrocky převedené anglicismy, nepochopení výrazů a slov, toporná stavba vět, která ignoruje aktuální větné členění češtiny, i špatné předložkové vazby.
Překlad by byl bez nadsázky horkým favoritem překladatelské anticeny Skřipec, kdyby porota svůj letošní výrok už nevynesla. A tak alespoň vzkaz týmu málo známého nakladatelství Fuego: Ten humor, co tam je, je humorný jen v kontextu všeho toho smutku, opravdu nezní česky, anglické "pathetic" se nepřekládá jako "patetický" a silnice 1-88 je ve skutečnosti mezistátní I-88. Pokračovat by se dalo donekonečna.
Sečteno a podtrženo: v originále je Ferrisova kniha zábavná a měla by na 80 procent. V českém vydání je nečitelná a kupovat ji je ztráta peněz.
JOSHUA FERRIS - Pak byl s námi konec
Překlad Iva Havlíčková. Fuego, 248 stran, doporučená cena 299 korun.
Hodnocení MF DNES: 30 %
