Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Leonardo da Vinci namaloval Monu Lisu

  14:34aktualizováno  14:34
Francouzský malíř přišel s objevem. Vím, jak Leonardo da Vinci namaloval Monu Lisu, tvrdí Jacques Franck.

Leonardo da Vinci - Mona Lisa | foto: Musée du Louvre

Jacques Franck, specialista na techniku florentského mistra, byl odedávna fascinován malířskou virtuozitou Leonarda da Vinciho, jíž zasvětil svou disertační práci v Paříži.

Prostřednictvím pohledu malíře, jímž je i on sám, chtěl pochopit ducha Leonardovy tvorby. "Z hlediska techniky překonává Mona Lisa očekávání. Jak to Leonardo da Vinci udělal? Já mám na to odpověď," tvrdí.

Aby mohl rekonstruovat způsob mistrovy malby, Franck studoval staré rukopisy, včetně těch, jejichž autorem je sám Leonardo da Vinci. Analyzoval jeho práci a především sám reprodukoval některá jeho díla.

Rekonstrukci Franck představuje na výstavě nazvané Leonardův duch, univerzální génius při práci. Ta je otevřena v galerii degli Uffizi ve Florencii až do 7. ledna příštího roku.

Jak to vzniklo?
Expert připravil šest panelů, na nichž rekonstruoval etapy vzniku pohledu Mony Lisy. "Zásadní otázkou techniky sfumata je vědět, jak jsou spojeny světlo a stín," vysvětluje Franck. Aby dosáhl takové subtilnosti, používal Leonardo to, co expert označuje za mikrodivizi.

"Na základu nazývaném imprimatura, který je lehce žlutý, vytvářel Leonardo nejprve kontrasty s použitím velmi zředěné barvy s načervenalými tóny. Pak nesmírně jemně začíná nanášet všechny stíny systémem jemného čárkování," přibližuje techniku expert.

"Malíř pak znovu nanášel imprimaturu, která tvoří jakýsi závoj tím, že zakrývá formu," říká. Systém spočívá ve stále jemnějších tazích štětce, přičemž každá vrstva se pokrývá tímto závojem, a to vše nepřesahuje jeden až dva milimetry.

"Myslím, že to na tváři Mony Lisy musel Leonardo udělat asi třicetkrát," soudí Franck. "Musel pracovat s lupou, aby dosáhl toho, že jeho tahy štětcem nepřesahovaly jednu třicetinu či jednu čtyřicetinu milimetru. Pracoval léta," dodává expert.

"Od dob antického Říma se stínování používalo k tomu, aby se dosáhlo plastičnosti," vysvětluje Franck. "Olejomalba umožňuje modelování. Leonardo udělal jen to, že oba postupy spojil, protože chtěl dosáhnout mimořádné výstižnosti," míní malíř.

Francouzská laboratoř pro muzea C2RMF rovněž analyzovala slavnou olejomalbu na topolovém dřevě a studii o ní zveřejní v červnu. Podle Jeana-Pierra Mohena, který vede výzkum, Franck dosti pokročil kupředu se svým "jiným přístupem, který není analytický, ale experimentální".  

"Leonardo na Moně Lise pracoval velice pomalu a velice pečlivě, neobyčejně o díle přemýšlel a přistupoval k němu s velkou zkušeností, a to všechno pro jeden úsměv, který trval čtvrtinu vteřiny!" dodává.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.