"Tohle CD je základní materiál pro studii o schopnosti přežívání. Kamil Běhounek (1916-1983) a Jiří Traxler (nar. 1912) byli protagonisty swingové písničky, která okouzlovala mladé posluchače na sklonku třicátých let přes válečnou okupaci a krátký nylonový věk do roku 1948. Po komunistickém nástupu se oba, spolu s řadou dalších swingových muzikantů, odebrali do emigrace a na jejich písničky byl doma uvalen přísný zákaz dalšího šíření."
Takto stručně a výstižně v úvodu svého doprovodného textu "uvádí do problému" vzniku zajímavého dokumentárního alba hudební publicista (a pamětník popisovaných časů) Lubomír Dorůžka.
Nápad natočit Swingtime se zrodil v hlavě spisovatele a velkého jazzového fandy Josefa Škvoreckého. Uvědomil si, že Traxler žije v exilu v Kanadě, Běhounek v Německu, ve Švédsku našel zpěvačku Zuzanu Lonskou a zpěváka Zdeňka Kratochvíla, v Německu Libuši Helclovou - vesměs hudebníky, kteří byli se swingovou érou spjati.
Jediný účastník, který věkově tento okruh přesahoval (přesněji řečeno jej nedosahoval), byl karel Kryl, protestní písničkář, který swing mohl znát leda z diskotéky svých rodičů. Přesto i Kryl k účasti svolil - a ve své civilnosti nakonec odvedl ve třech Běhounkových písních (Sám s děvčetem v dešti, Starý mlýn, Už to máme za sebou) nejlepší výkon ze všech.
Instrumentální základ nahráli "za hubičku" převážně němečtí jazzoví profesionálové, a ačkoli jsou aranžmá přece jen trochu uhlazenější, než jaká známe z archivních dobových nahrávek, které jsou dnes naštěstí k dispozici v kvalitních CD edicích, rozhodně nepadají pod přijatelnou laťku.
Bez ohledu na to, že album Swingtime, které poprvé vyšlo u kanadského krajanského vydavatelství Collegium Bohemicum a nyní péčí Producentského centra Františka Rychtaříka, spatřilo světlo světa v remasterované CD reedici, už dnes zaujme především svým dokumentárním významem a Krylovou překvapivou účastí. Rozhodně stojí za pozornost.
