Celkový objem filmové produkce v Česku činil loni skoro pět miliard korun. Nevypadá to zle, jenže částku navýšily dva mimořádně nákladné projekty: Bathory a druhý díl Letopisů Narnie.
Na české filmy připadlo šest set milionů, což znamená nárůst; zahraniční projekty naopak provází pokles. Vyrovnanou součást tvoří pouze reklamy, ale i ty už se jezdí točit do zahraničí.
Větší zisky, méně návštěvníků
Úbytek zahraničních snímků mají na svědomí hollywoodské stávky, kvůli nimž se výroba odkládá, sílící koruna, jež natáčení mimo Ameriku prodraží o čtvrtinu, a hlavně fakt, že Česko na rozdíl od jiných zemí stále nenabízí takzvané pobídky.
"Daňové úlevy se vládě nelíbí, ale jednáme o jiných možnostech," zmínil producent Petr Keller takzvané vratky - procenta, která státy filmařům vracejí z peněz, jež v dané zemi utratili. Jinak podle něj hrozí, že spolu s americkými zakázkami začnou z Česka odcházet i zdejší profesionálové.
"Třeba Hellboy se točil u nás, Hellboy 2 už v Budapešti; Američané mi dali seznam lidí, které mám za nimi poslat. Bránil jsem se, ale nakonec víc než půl štábu amerického filmu natáčeného v Maďarsku přišlo z Prahy," líčí Keller odliv pracovních sil. Návrh, jak k nám Hollywood vrátit, jde do vlády v září - a s ním pádný argument. "V Německu zavedli pobídky loni a za půl roku vydělali čtyři sta milionů eur," říká Keller.
Naopak českých filmů se díky finančním injekcím točí víc, loni si připsaly pětatřicet procent tržeb z kin, letos je to už přes čtyřicet procent. Jenže návštěvnost přitom slábne a distributoři varují, že ne každý český film už budou automaticky brát do kin. Strnad však nevěří, že za to může příliš mnoho českých novinek, nadto ne právě skvělých.
"Lidi nechodí do kin z jiných důvodů, navíc propad zájmu se týká všech filmů včetně amerických. Ale točí Nova, točí ČT, zatím nebylo líp," pochvaluje si. "A že se ne všechny snímky dostanou do kin? To je v pořádku, ruka trhu vytřídí kvalitu, konkurence prospívá všem. Ti, kdo natočí špatný film, už si neškrtnou," prorokuje Strnad. Podle Heleny Uldrichové z Barrandova zlepší kvalitu i nová koncepce státního fondu kinematografie, jenž chce dávat víc peněz menšímu počtu projektů a brát v úvahu i výpravná díla včetně koprodukcí.
Ruský unikát
Nicméně divák se bude právem ptát, proč sypat peníze do filmů, které možná nikdo neuvidí. "Navíc ruka trhu nejvíc omezí artové filmy; nechci jako filmař zažít, že by se hodnotné filmy dělaly jen do televize," oponuje Strnadovi producent, distributor a střihač Adam Dvořák. Ani s tím, že "nikdy nebylo líp", Dvořák nesouhlasí.
"Podle mě je český film naopak v krizi; nahrazujeme kvalitu kvantitou. Sice podíl návštěvnosti na domácích titulech stoupl, ale na tohle šestiprocentní zvýšení byl potřeba téměř dvojnásobný počet premiér! Trh není nafukovací, český film už přestal být sváteční událostí - a rodina s průměrnými příjmy si nemůže dovolit jít na čtyřicet českých děl ročně," míní Dvořák.
Paradoxně se tak začínáme přibližovat Německu či Francii, kde díky systému dotací není problém natočit film, ale dostat ho k divákům. "Všude na světě je až příliš lidí, kteří si myslí, že umějí natočit film. I u nás v malém Dánsku je jich hodně," říká dánský režisér Henrik Ruben Genz, jehož snímek Ukrutně šťastni vyhrál letošní karlovarský festival.
"Dánské filmy mají dotace a překvapivě i publikum, ale jeho podíl se rok co rok snižuje. Do kin dáváme až pětadvacet dánských premiér ročně, z nichž sotva čtyři najdou dost diváků - a to moc lidí neuživí," říká Genz.
Ještě marnotratnější je Rusko. "Představujeme unikát, stát platí asi sto osmdesát hraných filmů ročně a k tomu stovky dokumentů. Granty není třeba vracet, takže se prosadí i plno debutů. Taková podpora nikde jinde není," chlubí se Alexej Učitěl, který si z Varů za snímek Zajatec vezl cenu za režii
A jaký je důsledek obří státní podpory? "Pravda, dvě třetiny těch filmů jsou hodně špatné; štěstí, že nejdou do kin - a umělecké filmy běží jen v pár kopiích," líčí Učitěl možné české vyhlídky. V jednom se však Rusku nepřiblížíme: na propagaci tam film spotřebuje dva miliony dolarů. Menší suma prý kvůli rozloze země nemá vůbec smysl.
