Jak hodnotí Křižanův příběh právníci ze skutečné praxe

- Marek Pavlovský: Někdy výrazy neodpovídaly odborným pojmům. Například člověk není zproštěn viny, nýbrž zproštěn obžaloby, u přelíčení se objevoval spíš anglosaský model, kdy Perry Mason a spol. spouštějí křížovou palbu a soud přihlíží, kdežto u nás je soudce připravený a s věcí plně seznámen. Ale to jsou formální detaily, zřejmě autoři potřebovali děj zdramatizovat a zpřístupnit laikům. Co se obrazu justice týče, věřím, že není tak hrozný jako v seriálovém městečku, které sebralo aféry z celé republiky. Od kamaráda, okresního soudce, ovšem vím, že tamní lidé na seriál poukazovali.

Petr Pečený: Viděl jsem jen dva díly, ale myslím, že není dobré justici takhle ukazovat. Kdybych věřil, že je opravdu v takovém svrabu, nemohl bych tu práci dělat. Obraz byl zjednodušený, skličující, demoralizující, jako by bylo vše absolutně špatně. V branži se o seriálu dost mluví, neprospěl advokátům ani soudcům. Jistě nejsou všichni svatí, ale v téhle podobě je to depresivní.
František Novotný: Dělám profesi pětadvacet let a obávám se, že řada těch negativních věcí opravdu existuje. V seriálu jen byly koncentrovány v jednom místě a času, takže to vypadalo tragicky. Navíc ve velkých městech, pod vyšší kontrolou, je situace lepší než v okresech, v centrech komunistická minulost už tolik nekřičí. Ale korupce existuje. Já u venkovského soudu začínal, poznal jsem tu podobné lidi jako v seriálu a utekl jsem. V seriálu mi chyběl jen největší hřích současné justice - pomalost. Po hloupém soudci to chytrý napraví, ale pomalý soudce, to je tragédie, a je jich dost.