Fedotovovo Divadlo U mostu dobře zná i české publikum. Ruský režisér a jeho herci u nás hostovali – vždy s úspěchem – již desetkrát. Právě podpora z české strany nakonec pomohla divadlo zachránit. Nyní se soubor znovu vrací s přehlídkou své tvorby, kterou chce Česku poděkovat.
Perm leží nedaleko Uralu, má milion obyvatel, drsnou zimu a zřejmě zkorumpované úřednictvo. To tajně rozhodlo, že budova scény v centru se hodí na vybudování obchodního centra, oficiálně však vyhlásilo, že divadlo je třeba uzavřít kvůli havarijnímu stavu.
"Byla to intrika. Před třemi lety jsem upozorňoval magistrát, že divadlo potřebuje nějaké opravy. Žádné peníze jsme však nedostali, naopak jsme sami do budovy investovali. Najednou se v divadle objevila komise expertů, která přišla vyhodnotit stav. Tak dokonale, že přitom zlámala části krovu. Načež vyhlásila havárii a přikázala scénu zavřít," rekapituluje směsicí češtiny a ruštiny Fedotov.
Scéna na papíře přestala existovat. Herci se však odmítli nařízení podrobit a nepřestali hrát. Naopak začali v divadle nocovat, připraveni zahájit hladovku, kdyby se objevila policie. Fedotov zatím s těžkým srdcem odjel do Prahy, kde začal zkoušet v Divadle v Dlouhé: příznačně Bulgakovova Moliéra, který vypovídá o vztahu umělce a moci.
"Chtěl jsem dlouho dopředu dojednanou práci zrušit. Jenže pak jsem si uvědomil, že pobyt v Praze může pomoci naší věci. Byl jsem jako Lenin, řídil jsem revoluci z emigrace," směje se Fedotov, který s prosbou o pomoc oslovil české kolegy.
Nejen permský magistrát, ale též ministerstvo kultury a kancelář tehdejšího prezidenta Putina začaly zavalovat protestní dopisy s českou odesílací adresou. Psali jak amatérští divadelníci či diváci, tak umělci zvučných jmen jako Petr Zelenka, Chantal Poullain nebo Jan Kačer.
Listy denně přetiskovaly místní noviny. "Solidární byli i kolegové z Ruska, ale jen ti by nic nezmohli. U nás se lekneme jen mezinárodní ostudy," dodává režisér. Českých dopisů přišlo víc než tisíc a situace se jako zázrakem zcela obrátila. Město ustoupilo, Divadlo U mostu dostal pod správu stát, který se zatím stará vzorně. "Byl jsem tou vlnou lidské síly dojatý," říká Fedotov.
Divákům jako výraz díků nabídne ode dneška v Praze až do 21. června průřez tvorbou scény. Od hororu Panočka, který je na repertoáru řadu let a projít jím musí povinně všichni herci, po Hamleta, jenž vznikal v době divadelní "války" a nese v sobě revoluční atmosféru.
Hamlet nadchl ruskou kritiku, která v hlavním představiteli vidí reinkarnaci Vladimira Vysockého. Dále Fedotov představí McDonaghův Osiřelý západ a především ruskou klasiku jako Hráče či Mistra a Markétku. Ruskou dramatiku má ostatně české publikum u Fedotova nejraději – málokdo prý dokáže tak uhrančivě zprostředkovat ruskou duši.
