Rozhovor s Arnoštem Lustigem čtěte ve čtvrteční MF DNES.

Rozhovor s Arnoštem Lustigem čtěte ve čtvrteční MF DNES. | foto: David Neff, MAFRA

Jak asi přijde smrt, ptá se Arnošt Lustig mezi chemoterapiemi

  • 74
Ačkoliv je už čtvrtým rokem vážně nemocný, Arnošt Lustig se pořád rád směje, vypráví vtipy a miluje společnost hezkých žen. S rakovinou bojuje tak, že se chová, jako by nebyla. Zrovna leží v nemocnici a podrobuje se třetí kúře chemoterapií. On říká, že jde na "chemču".

Známe se osm let a tykáme si. On si totiž tyká s každým. Chlapy oslovuje s neuvěřitelným šarmem a grácií: "Ty bejku", "Kurva, ministře" nebo "Jardo, ty děvko". Než se dotyčný rozmyslí, zda by se neměl náhodou urazit, už se směje smršti Arnoštových historek a vtipů.

Kde pořád bereš tak dobrou náladu?
Víš, se mnou se vždycky všechno promění ve frašku. Kdybych byl králem, byl bych svůj vlastní šašek. Kdysi mi kvůli tomu bránili účastnit se schůzí komunistické strany, abych jim neubíral na důstojnosti. Chtěli být výhradně vážní, humor se nenosil a já jsem jim to pořád kazil. Jeden soudruh z ÚV tvrdil, že Hitler nikdy proti Británii doopravdy nebojoval. Tak jsem se ho zeptal, jestli Hitler házel bomby a nechal hořet Londýn jen naoko či snad Angličané bombardovali sami sebe...

Bojíš se smrti?
Ani nevím. Je to žena, milenka, kurva? Jak přijde? Nejradši bych se vypařil, aby se mnou nikdo neměl starosti… Znáš to, jak ten chlápek dorazí k bráně pekelné a Lucifer ho provádí podsvětím? Přijdou do prvního sálu, kde se všichni milují. "Tohle že je peklo?" diví se nebožtík. Ve druhém sále je hostina, jídlo až do stropu. Chlapík je zase překvapený. Pak konečně otevřou dveře do místnosti, kde se v kotlích smaží hříšníci. "Tohle jsem si myslel, že je peklo," povídá chlap. A Lucifer na to: "To je ale jenom pro křesťany, oni to tak chtěj…"

Arnošt Lustig

Arnošt LustigPřední český spisovatel a novinář světového významu. Narodil se roku 1926 v Praze, jako osoba židovského původu byl vyloučen za okupace ze studií, roku 1942 byl poslán do Terezína, prošel i dalšími koncentračními tábory (Osvětim, Buchenwald). Podařilo se mu uprchnout z transportu, až do konce války se pak ukrýval. Během války přišel téměř o celou rodinu a téma holocaustu je také hlavní linií jeho literární tvorby. Po roce 1968 Arnošt Lustig emigroval, žil v Izraeli, až se v roce 1970 usadil v USA, kde vyučoval na univerzitě. Po roce 1989 se vrátil do Česka. Jeho nejznamějšími díly jsou Démanty noci (1958), Dita Saxová (1962), Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964) ad. V roce 2009 byl Arnošt Lustig nominován na mezinárodní Man Bookerovu cenu za dlouhodobý přínos světové literatuře v angličtině.

Čtěte v magazínu DNES

Jaké jídlo v nemocnici nejvíc chybí Arnoštu Lustigovi? Proč v románech tak často píše o prostitutkách? Celý rozhovor čtěte ve čtvrtek v Magazínu DNES.