A takhle spolehlivý je celý film: nikterak převratný, nicméně tradičně vkusný, chytrý, hořce zábavný příběh o věčném sporu mezi „uměleckým“ a „komerčním“, mezi obchodníky a snílky. Příběh o roztodivném společenství filmové branže, kde se hemží géniové, cvoci, snobové, omezenci, řemeslníci, hýčkané hvězdy, novinářští vyzvědači, ona prazvláštní čeládka na zabití i k pomilování, jíž vzdala zřejmě nepřekonatelnou poctu Truffautova Americká noc.
Allenovo vyznání je podobné, ale postup jiný. Kromě kouzelné pointy, z níž nelze vyzradit více než potměšilý obrat v tradičně napjatém souboji mezi filmovou Amerikou a Francií - jak si asi tuhle narážku vyložili při světové premiéře snímku na letošním festivalu v Cannes? - zvolil Allen vděčnou základní situaci.
Hrdina, kterého představuje, kdysi uctívaný, avšak přespříliš „jiný“, nervní a náročný filmový režisér, dostane poslední šanci točit - a oslepne. Nemůže si však dovolit přiznat, že nevidí, a tak projekt, který z dávné útrpné náklonnosti platí jeho bývalá manželka se svým novým partnerem, natočí poslepu. Zrak se mu vrátí až před premiérou, kdy už nemůže nic změnit; jen se třást.
Allen-herec si tak předepsal půvabné popostrkování, tápání, toporné pohyby a skelné pohledy, odkazující k trhaným pohybům figurek z němých grotesek. Stačí si představit třeba scény, kdy nevidomého šéfa svádí vnadná herečka či když má před producentem vybírat nejlepší plakáty.
Allen-mistr jízlivých bonmotů si zase vyhrál s napohled nevinným slůvkem „vidět“, které náhle dostává třeskutě morbidní významy. Smích tedy vyživují jindy obyčejné konverzační obraty jako „uvidíme“ nebo „hltá
|
Hollywood v koncích | |
| scénář a režie | Woody Allen |
| kamera | Wedigo von Schultzendorff |
| hrají | Woody Allen George Hamilton Téa Leoniová Debra Messingová Tiffani-Amber Thiessenová Treat Williams Mark Rydell |
| původní název | Hollywood Ending |
| délka | 99 minut |
| žánr | komedie |
|
Hollywood v koncích - premiéry | |
| kina | 3. října 2002 |
Konečně Allen-režisér mohl na poměrně komorní půdě filmu ve filmu rozehrát příjemné situační panoptikum, kterému vévodí dohadování slepého režiséra s nic netušícím, pouze čínsky mluvícím kameramanem.
|
Servisní článek k filmu najdete ZDE. |
Jistě, v mnohém se legendární filmař opakuje; „vykrádá“ však jen sám sebe, což k jeho stylu patří. Vztah k bývalé ženě připomene muzikál Všichni říkají: Miluji tě, sexy kotě bažící po herecké dráze se podobá divadelní husičce z Výstřelů nad Broadwayí a Allenova postava je opět uzlíčkem nervů, který spíše než očního lékaře potřebuje psychoanalytika.
Rozmnožil vlastní galerii podivínů - uznávaných, a současně vysmívaných, spojujících lítost i sebelítost, rebelii i strach. Znovu nechybí hypochondrie, trauma z rodičovství, sklon k nostalgii po starých zlatých časech. Vlastně, ač trochu jinak, to všecko už známe, ale právě v tom je Allen Allenem. Vždyť i ten Hollywood, z něhož si trefně utahuje, nakonec nechá přežít, a spravedlivě, byť o chlup soucitněji, se šklebí i svému rekovi, antihollywoodskému donkichotovi, slepému mezi jednookými.
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
 Fotografie z filmu Hollywood v koncích. |
