Jak Allen věští konec Hollywoodu

3. října 2002

Existují-li dvě spolehlivé značky, je to jméno Woodyho Allena a Spielbergovy produkční firmy DreamWorks. U komedie Hollywood v koncích se obě spojily, záruka kvality je tudíž dvojnásobná. Třetí jistotu dodá allenovská specialistka Dana Hábová podepsaná pod českými titulky, což je opora o to podstatnější, že i nová groteskní anekdota režiséra, jenž tu hraje v podstatě sám sebe, je založena zejména na jiskřivých slovních přestřelkách.

A takhle spolehlivý je celý film: nikterak převratný, nicméně tradičně vkusný, chytrý, hořce zábavný příběh o věčném sporu mezi „uměleckým“ a „komerčním“, mezi obchodníky a snílky. Příběh o roztodivném společenství filmové branže, kde se hemží géniové, cvoci, snobové, omezenci, řemeslníci, hýčkané hvězdy, novinářští vyzvědači, ona prazvláštní čeládka na zabití i k pomilování, jíž vzdala zřejmě nepřekonatelnou poctu Truffautova Americká noc.

Allenovo vyznání je podobné, ale postup jiný. Kromě kouzelné pointy, z níž nelze vyzradit více než potměšilý obrat v tradičně napjatém souboji mezi filmovou Amerikou a Francií - jak si asi tuhle narážku vyložili při světové premiéře snímku na letošním festivalu v Cannes? - zvolil Allen vděčnou základní situaci.

Hrdina, kterého představuje, kdysi uctívaný, avšak přespříliš „jiný“, nervní a náročný filmový režisér, dostane poslední šanci točit - a oslepne. Nemůže si však dovolit přiznat, že nevidí, a tak projekt, který z dávné útrpné náklonnosti platí jeho bývalá manželka se svým novým partnerem, natočí poslepu. Zrak se mu vrátí až před premiérou, kdy už nemůže nic změnit; jen se třást.

Allen-herec si tak předepsal půvabné popostrkování, tápání, toporné pohyby a skelné pohledy, odkazující k trhaným pohybům figurek z němých grotesek. Stačí si představit třeba scény, kdy nevidomého šéfa svádí vnadná herečka či když má před producentem vybírat nejlepší plakáty.

Allen-mistr jízlivých bonmotů si zase vyhrál s napohled nevinným slůvkem „vidět“, které náhle dostává třeskutě morbidní významy. Smích tedy vyživují jindy obyčejné konverzační obraty jako „uvidíme“ nebo „hltá

Hollywood v koncích USA, 2002
scénář a režie	Woody Allen
kamera	Wedigo von Schultzendorff
hrají	Woody Allen George Hamilton Téa Leoniová Debra Messingová Tiffani-Amber Thiessenová Treat Williams Mark Rydell
původní název	Hollywood Ending
délka	99 minut
žánr	komedie
Hollywood v koncích - premiéry
kina	3. října 2002

ji očima“ i jemné pošťuchování - „Proč bys nemohl točit slepý? Znáš přece ty dnešní filmy“ či „Aspoň si nepřečteš recenze“.

Konečně Allen-režisér mohl na poměrně komorní půdě filmu ve filmu rozehrát příjemné situační panoptikum, kterému vévodí dohadování slepého režiséra s nic netušícím, pouze čínsky mluvícím kameramanem.

Servisní článek k filmu najdete ZDE.

Jistě, v mnohém se legendární filmař opakuje; „vykrádá“ však jen sám sebe, což k jeho stylu patří. Vztah k bývalé ženě připomene muzikál Všichni říkají: Miluji tě, sexy kotě bažící po herecké dráze se podobá divadelní husičce z Výstřelů nad Broadwayí a Allenova postava je opět uzlíčkem nervů, který spíše než očního lékaře potřebuje psychoanalytika.

Rozmnožil vlastní galerii podivínů - uznávaných, a současně vysmívaných, spojujících lítost i sebelítost, rebelii i strach. Znovu nechybí hypochondrie, trauma z rodičovství, sklon k nostalgii po starých zlatých časech. Vlastně, ač trochu jinak, to všecko už známe, ale právě v tom je Allen Allenem. Vždyť i ten Hollywood, z něhož si trefně utahuje, nakonec nechá přežít, a spravedlivě, byť o chlup soucitněji, se šklebí i svému rekovi, antihollywoodskému donkichotovi, slepému mezi jednookými.