Letopisy, jejichž hlavním hrdinou je královský písař Jiří Adam z Dobronína, nejsou mezi čtenáři tak kultovní záležitostí jako Hříšní lidé Království českého s prokurátorem Oldřichem z Chlumu a králem Přemyslem Otakarem II. Což ovšem neznamená, že by byly méně poutavé. Odehrávají se v první polovině 16. století, období české renesance, a královský písař, zdatný úředník, je současně výborným vyšetřovatelem, kterého často přední osobnosti včetně královny Anny i vysokých církevních představitelů pověřují, aby odhalil pachatele zločinů.
A tak Jiří Adam z Dobronína, jehož z předchozích svazků známe jako staršího muže, pátrá v Praze, Plzni, premonstrátském klášteře, ale také ve Vídni, Londýně i osmanském táboře. V mnoha případech jsou jeho pomocníky Petr a Rozárka, dvojice milenců, kteří s ním sdílejí domácnost a které bezdětný Adam tak trochu považuje za své děti. Do Jáchymova ho však Vondruška posílá bez nich. Z logických důvodů: je totiž třiadvacetiletým mužem, jeho kariéra teprve začíná.
Tedy – do Jáchymova... přesný název je Údolí svatého Jáchyma. Píše se rok 1520. Na území, které patří hraběcí rodině Šliků, se před čtyřmi lety našlo stříbro. Do nově vzniklé osady přijíždějí stovky horníků, většinou z druhé strany hor, tedy Němců (mimochodem, současně s českým vyšlo i německé vydání Jáchymovských démonů). Šlikové požádali panovníka Ludvíka Jagellonského, aby rychle rostoucí osada s obrovským přírodním bohatstvím byla povýšena na královské horní město. A královský písař dostal svůj první úkol – zjistit, jak to v Údolí svatého Jáchyma vypadá a zda si povýšení zaslouží.
„Tady se o sebe musí umět každý postarat sám. Věř mi, najdeš tu víc zbraní, než je v téhle osadě lidí. A všichni s nimi umějí zacházet,“ varuje Adama krásná zrzavá Ulrika, dcera šenkýře, u něhož se Adam ubytoval a kterého kdosi zavraždí. Je to druhý mord během dvou dnů. A přijdou další...
Jáchymovští démoniautor: Vlastimil Vondruška nakladatel: MOBA 224 stran, 279 Kč |
Začíná historicky první pátrání Jiřího Adama z Dobronína. Zprvu spolupracuje s místním rychtářem, ale když se jejich názory na eventuálního vraha začnou výrazně rozcházet, nespokojený rychtář prohlásí, že na hledání viníka nemá královský písař právo. „Já přece nevyšetřuji,“ brání se Adam, „mám zjišťovat povšechné informace o této osadě, jak mi to nařídil nejvyšší podkomoří. A to také dělám.“ Rychtář nerychtář, samozřejmě že záhadu nakonec rozlouskne Adam. Mezitím odmítne úplatek od bohatého těžaře, s horníky absolvuje jednu směnu při dolování, aby zlomil jejich nedůvěru, a také se stihne zamilovat.
Úvod do Letopisů je stejně jako jiné Vondruškovy příběhy dobře vystavěný, plný zajímavých postav, vedlejších figurek i historických reálií – včetně informací o dobové kuchyni. Zkrátka chytré a příjemné čtení.
