Já být Jay Kay, náčelník diska a funku

Úterní nasazení pražské sestavy Monkey Business coby předkapely britských Jamiroquai byla dobrá volba. Asi pětitisícové publikum v Paegas Areně prošlo rozehřívacím kolem nervního popu a funku místy obnaženého na samý rytmus, jindy opatřeného okrasnou melodií. To byla třeba píseň Slim Jim, již proslavila někdejší Holého kapela Sexy Dancers a kterou Monkey Business využili jako finálovku čtyřicetiminutového vystoupení.

Zábavní zpěváci Matěj Ruppert a Tonya Graves i muzikantské parádičky v přesném rytmickém soukolí, to všechno zvedalo ruce posluchačů nahoru.

Čekání na Jamiroquai pak trvalo až do půl desáté. Ale jakmile tajemnou oponu začala ošlehávat světla a aparatura spustila taneční předehru, hala se dostala do varu. Opona spadla a hudební říše zpěváka Jay Kaye ovládla Paegas Arenu. Kay do ní vstoupil vznešeně jako indiánský bůh s nezbytnou „dikobrazí“ čepicí na hlavě; ostatně pódium připomínalo aztéckou pyramidu se schodištěm směřujícím k (tanečně extatickému?) vrcholu.

Zpěvák po něm vybíhal nahoru a dolů, k pobavení publika metal ve vzduchu jakési piruety anebo poklidně svačil na pódiu, zatímco kapela šlapala jako disko-funková mašina. Rytmus jistili dva bubeníci a baskytarista, také klávesy byly zdvojené. V první linii stáli spolu se showmanem Jay Kayem ještě kytarista a tři doprovodné vokalistky.

A funk odyssey Jamiroquai
1	Feel so good
2	Little L
3	You give me something
4	Corner of the earth
5	Love foolosophy
6	Stop don´t panic
7	Black crow
8	Main vein
9	Twenty zero one
10	Picture of my life

Úspěch téhle kapely stojí na monotónní diskotékové muzice, již kdysi dělali třeba Bee Gees a kterou Jay Kay dobře zkřížil se „špinavým“ a pružnějším funkem. Motor tvořily úžasné rytmické figury, které otrocky obtáčely neměnný dusavý diskopulz. Na takový základ, hraný s takřka hodinářským citem i ležérním odlehčením, nelze netancovat. Když k tomu přidáme Kayův dráždivě tenký hlas, ženské vokály a palbu světel, přišel si na své i líný slon.

Kapela mohla vybírat z pěti alb (první se objevilo v roce 1992). Došlo na roztleskávačku Little L z nejnovější desky A Funk Odyssey, soulově nadýchanou Canned Heat, při které se z kláves linuly pověstné filadelfské smyčce, i postmoderní diskotékový cajdák Cosmic Girl (album Traveling Without Moving). Občas se tenhle tok přiklonil i k latinské muzice nebo se v delších mezihrách rozbíhal do několika stylových proudů. A excentrický zpěvák s podivnou čepicí při tom všem držel prst na tepu večera až do konce.

Jamiroquai muziku kupředu neposouvají. Těží z ní jako chytří nasávači, kombinují prověřené styly a proudy popu, na které zpěvák staví špetku vlastní invence a silné charizma. Ovšem pohromadě drží tenhle „pohyblivý“ hudební celek znamenitě.

Skupina Jamiroquai, Praha 11. června 2002, Paegas Arena.

Skupina Jamiroquai, Praha 11. června 2002, Paegas Arena.

Skupina Jamiroquai, Praha 11. června 2002, Paegas Arena.