Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích ze všech krajů. |
Jeho písničky vyvolávají dojem, jakoby to u soudu byla především pořádná legrace. Ivo Jahelka však díky své mnohaleté praxi právníka moc dobře ví, že slzy smíchu v soudní síni jsou výjimkou. „Spíše než smích bývají slyšet výčitky, nadávky a mnohdy lidé odcházejí i se slzami v očích. To je bohužel život,“ říká.
Jste právník a zároveň písničkář. Neodrazuje
vám tato kombinace některé klienty? Nebo je to pro vás naopak občas spíš dobrá reklama?
Obojí je možné. Já, jsa v Jindřichově Hradci, jsem takzvaný „advokát polní“... A na venkově je nějaká mediální známost spíše přitěžující okolností, protože pan doktor práv má být přece ctihodná a seriozní persona, a ne aby po večerech někde prozpěvoval různé ptákoviny – takže: „Hele mámo, k tomu nepudem, je to komediant a ještě by o nás mohl něco složit!“ Ale funguje to i opačně. Třeba v Praze a ve větších městech, kde klienti dokážou ocenit, že ten Jahelka je nejenom „zpívající“, ale i ve vší skromnosti... excelentní právník.
Je pravda, že každý příběh z vašich písní se opravdu stal?
Moje zpívané soudničky jsou zhudebněné příběhy, které se skutečně staly. Jsem vlastně sběratel příběhů, které v sobě mají kromě právního základu především laskavý humor, a věřte, že vymyslet se to vážně nedá. Všechno napsal život a já jsem přispěl jen drobnou básnickou licencí. Kupodivu
to publikum stále baví.
Fotogalerie |
Neláká vás zhudebnit velké případy české justice, jako kauzu „Nagygate“, tedy zamilovaného expremiéra Petra Nečase? Nebo o Davidu Rathovi a jeho penězích v krabici od vína...?
Mediálně známé kauzy zařazuji do své tvorby jen zcela výjimečně, protože posluchač zná ten příběh z televize a z novin, takže tomu chybí pointa a není to úplně ono. Občas však neodolám. Třeba v Baladě o domovní prohlídce u Radovana Krejčíře, neboť jde o důkaz, že u nás je možné opravdu všechno. A ty další kauzy? No uvidíme, díky za inspiraci, už se mi něco honí hlavou...
Na jaké písni právě pracujete? Podělte se o nějaký nový rým...
Vy jste mě inspiroval s doktorem Rathem, což je příběh zajímavý nejenom
lidsky, ale po rozhodnutí vrchního soudu i právnicky, takže by to možná stálo za nějaké zpracování. Co třeba takhle?
Chudoba je potvora,
kdo by chtěl být na nule?
My však máme doktora,
co mění víno v prašule!
Tak pokud je nemáte, věřte v jeho ambice!
Pak už jenom vyndáte osm mega z krabice!
Refrén: Z krabice... Od vína...
To je ale kravina!
Prostě je to tak, jak pravil jeden nenapravitelný recidivista v závěrečné řeči: Život je nepřetržitá řada průserů nepravidelně po sobě jdoucích! Tak ať je právo zdrávo a spravedlnost spravedlivá!
Celý rozhovor najdete v pátečním vydání týdeníku 5plus2.
