Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ivana Jirešová: Nevypadám jako princezna

  4:19aktualizováno  4:19
Herečce Ivaně Jirešové cejch "té z Ordinace v růžové zahradě" nevadí. Věci prý bere tak, jak přicházejí. Role Titanie ve Snu noci svatojánské na letošních Letních skahespearovských slavnostech, v níž nahradí Sabinu Laurinovou, si však považuje.

Ivana Jirešová - Řekli byste, že tahle křehká žena patinovala sklepní stěny v pivovaru? Tričko s dlouhým rukávem, Fornarina; korále, Marks&Spencer; šála, Promod. | foto: Lucie RobinsonMF DNES

A doufá, že zajímavé postavy, jaké hrála během svého angažmá v Liberci,  ještě  přijdou.

Jak jste se dostala k divadlu?
Ivana JirešováOd druhé třídy jsem začala chodit na dramaťák a paní profesorka mě pro divadlo nadchla. Už na té základce jsem chtěla dělat divadlo, ale samozřejmě jsem si vůbec neuměla představit, jak to v showbyznysu chodí. Líbila se mi prostě  představa hry s fantazií a převtělování se do jiných postav.

Zrazoval vás někdo? Třeba tím, že je těžké se prosadit, že si herec nevybírá ani práci, ani kolegy, že má často minimální peníze?
Nikdo z mého okolí o tomhle moc nevěděl. Rodiče mě podporovali, protože viděli, že mi dramaťák dělá radost. Paní profesorka mě spíš upozorňovala na to, že nejsem klasická kráska a že herec musí být především extrovert.

K velkým rolím se teď vlastně dostáváte přes showbyznys – přes Ordinaci v růžové zahradě k Titanii.
Ordinace v růžové zahradě - Ivana JirešováÚplně tak to není. V Liberci jsem měla velké dramatické role – například Lavinii v O’Neillově Smutek sluší Elektře nebo Giraudouxovu Ondinu. Leccos jsem si tam zkusila, až v Praze přišel seriál a muzikálové role. Na Titanii se samozřejmě těším, i když vím, že to určitě bude těžká práce. Už jen proto, že se hraje venku, a to je záběr jak na hlasivky, tak na bránici. Ale já mám zápřah ráda.

Na Shakespeara se těšíte prý i proto, že jste "tradicionalistka". Znamená to, že je vám bližší velké kamenné divadlo?
To ne. Pokud jsem řekla, že jsem konzervativní, měla jsem na mysli, že jsou mi blízké tradiční hodnoty. V Liberci jsem však nehrála jen klasiku, na malé scéně jsme uváděli i docela neznámé autory. Dokonce mi moje spolužačka z konzervatoře Káča Winterová záviděla, že můžeme tak experimentovat, protože přece jen Národní divadlo, kde je v angažmá ona, je více svázané.

Jak na léta v Liberci vzpomínáte? Absolventi škol se dnes na oblast moc nehrnou.
Ivana JirešováProfesně jsem tam mohla růst, ale bylo to velmi tvrdé. Nástupní plat byl asi tři tisíce, což nestačilo skoro ani na jídlo. Přežívala jsem díky tomu, že mi máma poslala vždycky něco na účet. Bydlela jsem v kobce metr krát metr a musela dělat v baru, abych si vůbec vydělala peníze na prázdniny. Navíc mě deptalo, že jsem byla v divadle pořád zavřená. Jako členka souboru jsem měla povinnost hrát skoro v každé inscenaci, i když to byly často malinké roličky. Dvakrát jsem odtamtud utekla.

Proč? Jen kvůli těžkým podmínkám?
Ivana JirešováZe začátku trochu ze zklamání. Na konzervatoři jsme byli nadupaný ročník, se mnou studovali Linda Rybová, Kateřina Winterová, Matěj Hádek nebo Honza Teplý. Liberec potom vypadal jako stojaté vody, kdy herci chtěli skončit zkoušku v jednu místo ve dvě a nejvíc se těšili na pauzu na cigáro. Později jsem pochopila proč. Herci na oblasti dřou jako mezci, ale většinou mají ještě další povolání, aby se vůbec uživili. V tu dobu mě zachvátila jakási zastydlá puberta, říkala jsem si, že to není nic pro mě – já tady na jevišti umírám a lidi myslí třeba na to, že si doma pustí ještě fotbal. Celé mi to přišlo zbytečné, tak jsem utekla. Po roce jsem se vrátila, protože mi pěknou roli nabídla Lída Engelová, které si velmi vážím. Liberec mě určitě zocelil.

Takže tvrdost muzikálového světa vás nezaskočila?
Ivana Jirešová s dcerou SofiíNe, mě dřina samotná baví. I když jsem u rodičů v Písku, nikdy jim nepomáhám přesazovat kytky, ale spíš skládám pytle s cementem nebo přehazuju písek. Fyzická práce čistí hlavu. Na muzikálu mě baví tancovat i zpívat, i když ve zpěvu mám zatím dost rezervy. Například na Lízu Doolittlovou v My Fair Lady, kterou jsem hrála v Plzni, se mnou každý den čtyřicet minut dřel korepetitor. V Praze jsem pak dostala roli Morgany v Excaliburu, ale to je figura, která zase tak moc o zpěvu není. Když si mě Petr Novotný vybral do Jacka Rozparovače v divadle Kalich, vybafnul na mě: Vždyť jsi měla stejnou roli jako Lucka Bílá, tak kde máš ten hlas? Já jsem přesvědčená, že hlasivky jsou sval a trénink se počítá.

Zpátky ke Snu noci svatojánské. Jak se vstupuje do inscenace, která už je nazkoušená?
Ivana Jirešová a Viktor DykLoni jsem takhle začala hrát ve hře Veřejné oko v Divadle v Řeznické místo Kláry Issové. To je komorní věc o třech lidech, takže stačilo pár zkoušek. Titanii jsem ještě nezačala studovat, tak uvidíme. Prozatím jsem se jen podívala na DVD záznam, abych věděla, jak inscenace vypadá. Podruhé si ho však nepustím, stává se mi totiž, že mám tendenci rychle si fixovat, a raději bych si Titanii udělala po svém, než abych opakovala hru Sabiny Laurinové. Hodně záleží také na tom, jak si to bude přát pan režisér.

Víte, podle čeho si vás režisér Ľubo Paulovič vybral? Podobný typ jako Sabina Laurinová nejste.
Vůbec nevím, ale nebylo to takzvaně "na první dobrou", od prvního pohledu nejsem typická královna víl. Leccos určitě udělá kostým a mě těší, že si mě vyhlédli, i když nevypadám jako princezna.

Titanie však není éterická bytost, je v ní dost živočišnosti i napětí.
Je to pohádková bytost, prvek z říše fantazie k ní patří. Jinak souhlasím, Titanie je divoška. Na zbytek si počkám na zkoušky. Potřebuji mít nejdříve absolutní jistotu v textu, pak se teprve v roli začnu zabydlovat. Teprve až po pár reprízách začínám cítit jistotu, a taky proto raději zvu své blízké do divadla většinou až po premiéře.




Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

Poslední role. Robert Redford oznámil, že chce skončit s hraním

Robert Redford (Benátky, 1. září 2017)

Oscarový herec a režisér Robert Redford ohlásil konec kariéry. Pro Deadline potvrdil svá slova z rozhovoru v časopisu...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

Slovácko sa opět nesúdí. Nabídne skleničku vína a trochu melancholie

Milena Steinmasslová a Jozef Kroner v seriálu Slovácko sa nesúdí (1984)

Ústřední postava Divadelního spolku Kašpar Jakub Špalek má chalupu v Němčičkách na Slovácku. A právě na tomto místě,...

Koně v cirkusu. Už se ozvali ochránci, drezúra to ale není, zní z Letné

Záběr z představení Bestias, která na Letní Letnou veze soubor Baro d´Evel Cirk...

Na nezvyklé zapojení zvířat láká jedna ze zahraničních hvězd letošního ročníku novocirkusového festivalu Letní Letná. V...

RECENZE: Leoš Noha s Lukášem Langmajerem táhnou klasickou letní frašku

Záběr z inscenace Příště ho zabiju sám!

Komedie Příště ho zabiju sám! s Leošem Nohou v hlavní roli nabízí všechny plusy i minusy odpočinkového letního hraní.

Najdete na iDNES.cz