Básník, publicista a kritik Ivan Martin Jirous (na snímku z 25. května 2011)

Básník, publicista a kritik Ivan Martin Jirous (na snímku z 25. května 2011) | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Hlavní postavou filmu o Jirousovi je anděl Juliána

  • 2
Česká televize v sobotu připomene první výročí úmrtí básníka a nejvýznamnějšího představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse dokumentárním filmem Moniky Le Fay, pojmenovaným 04826 Jirous.

Zdánlivě tajemný název snadno rozklíčují všichni, kteří alespoň tuší něco o životních peripetiích protagonisty filmu a vědí, jak bývají označováni vězňové: právě pod tímto číslem se musel Jirous hlásit během jednoho ze svých pobytů v komunistických kriminálech. Režimu nepohodlný básník si celkem odseděl víc než osm let.

Ivan Martin Jirous

"Začala jsem natáčení připravovat v roce 2009. Dvakrát jsme žádali o grant, nedostali ho, že underground už nikoho nezajímá," říká Monika Le Fay. "Televize se rozhoupala až po smrti Magora, kdy jsme měli ale jenom záběry z narozenin Václava Havla, nějaké záběry od něj z bytu na Smíchově, zádušní mši a pohřeb ve Vydří. Je mi moc líto, že jsme toho s ním nemohli natočit víc," dodává.

To, co režisérka nestihla s Jirousem natočit v reálném čase, musel vynahradit výběr z archivů. Ten nakonec film nesmírně oživuje a mnohdy Jirouse představuje v situacích netypických, někdy dokonce přímo bizarních. Třeba hned na samotný úvod, kdy Jirous krmí holuby před bazilikou sv. Marka v Benátkách a ptáci, které, jak víme z mnoha jeho básní, miloval, si mu sedají na ruce, ramena i hlavu a básník se blaženě usmívá.

Přestože je Ivan Martin Jirous samozřejmě ve filmu všudypřítomný, hlavní osobností, která po zhlédnutí zůstane hluboko v divákově mysli, je jeho manželka Juliána. Ohromně silná žena, která si s Jirousem prožila dobré i mnoho zlého. Přesto ji evidentně nepřešla ani hluboká láska k muži, jehož si vybrala přes jeho mnohé excesy na celý život, ale ani humor, který probleskuje jejími vzpomínkami.

"Juliána není žena, to je anděl," říká ve filmu prostě a přitom přesně Jirousův přítel Jiří Gruntorád, ředitel knihovny Libri prohibiti. A mimochodem také ten, kdo z valdického vězení propašoval rukopis nejslavnější Jirousovy básnické sbírky Magorovy labutí písně. Ty v autorově podání, tak, jak je známe z CD, vydaného před rokem firmou Guerilla Records, podkreslují téměř celý film a dodávají mu až spirituální hloubku.

Trutnov 2008 - Václav Havel a přátelé při překonání rekordu v pořízení největší skupinové fotografie v Česku - Václav Havel, vlevo od něj František "Čuňas" Stárek, vpravo Ivan Martin Jirous, pod nimi Martin Věchet

Ve filmu samozřejmě znějí nahrávky Plastic People of the Universe, jejichž byl dlouhou dobu Jirous uměleckým šéfem, hovoří i členové kapely Vratislav Brabenec, Josef Janíček a Jiří Kabeš, zpovídáni jsou další přátelé z undergroundu, stejně jako Jirousovy děti Františka, Marta a Daniel. Jejich výpovědi dávají dohromady především velmi osobní portrét osobnosti, která české kultuře už rok po smrti citelně chybí.