Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vlídný Binar hladí kočky a smiřuje

  18:23aktualizováno  18:23
Prózy Ivana Binara nejsou nijak dravé, v jejich tónu převládá laskavost a vlídnost. Přestože píše o zvůli, nespravedlivostech, vyhnání. I­ k­ těm nejpodlejším postavám přistupuje s otcovskou shovívavostí, nemůže být každý hrdinou, a kdo má sám strach, rád často děsí druhé. Binarův nejnovější román se jmenuje Jen šmouha po nebi a vychází v nakladatelství Torst.

Spisovatel a novinář Ivan Binar, vězněný komunisty. | foto: Post Bellum

Jen šmouha po nebi

Autor:

Nakladatel: Torst

214 stran, cena 238 korun

Hodnocení­: 80%

Vypráví ho devatenáctiletý Antonín z rodiny poznamenané bolševikem: tatínka pochovali, maminku zavřeli do blázince a malou sestru Anku si vzal sirotčinec. Antonín skončil ve skupince odsunutých, mezi dvacítkou "přihnanců", kteří pod píkami a samopaly rusky mluvících vojáků doklopýtali až do Sudet, do nedobrovolně opuštěných stavení vesnice Spálené. Tady se už v první pijatyce (v rasovně zůstaly nakvašené švestky a byla by škoda je nevypálit) začíná ukazovat, kdo je kdo.

Obálka knihy Ivana Binara Jen šmouha po nebi

Praktický pan Raus s ­postiženým synkem Vladislávkem. Mladinká Zuzička a její tatínek, profesor přes vlaštovky. Fortelná šenkýřka. Vrtichvost Klápště, co i v bezčasí a mimo prostor zavede jako platidlo utrhané knoflíky, vždyť šatů po Němcích je všude fůra. Jenomže idyla netrvá dlouho, brzy přijedou dohlížitelé a dají se do budování. Tady má vyrůst pravá socialistická vesnice plná nadšení, soudružské pomoci a splněných plánů v továrně na řetězy.

Antonín vzpomíná, drbaje přitom na hřbetě kočku Mňau, zvíře, jež se k němu přidružilo, když se do Spáleného vrátil po letech. A občas se zasní. Pak jako šmouha po nebi přiletí trojstěžník Modrý smíšek a na něm Lapuťané. Přesto nadobro nezmizí ani prohnaný Klápště, co už to dotáhl na tajemníka, ani chuligáni Bydžovský a Kvitko. Jejich nádherné dialogy v nářečí patří k nejlepšímu v knize, jsou přes všechnu autorovu laskavost dokladem jeho schopnosti vystihnout i svět gaunerů.

Číst tuhle knihu je jako ležet v­ zahradě za mírného počasí s vědomím, že věci jsou v pořádku. Ať už se stalo sebevětší příkoří, ať už se člověk v životě střetl se sebehoršími živly, s každým dalším pohlazením kočky Mňau je v každé další větě hmatatelnější odpuštění a­ smíření.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Mladík si svítí v domě rodičů ve venezuelském městě El Calvario, ve kterém byly...
RECENZE: Blackout je drtivý a nepříjemně věrohodný návod, jak zničit svět

Češi už jsou také na červené, stojí na 11. straně depresivního románu Marka Elsberga Blackout. To znamená, že jsme bez elektřiny. Jen krátce poté, co stejný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.