Iva Pazderková

Iva Pazderková | foto: ArchivMetro.cz

Pazderková má desku s veledlouhým názvem. Na Blondýnu zapomeňte, říká

  • 13
Herečka a zpěvačka Iva Pazderková vydává své druhé album, které nese neobvykle dlouhý název Horská Lesní Ekologická Tvá Živá Dospělá Krabičková Smutná Šťastná, dost možná nejdelší název desky na světě, nebo alespoň v Česku.

Letmým pohledem na jeho obal lze odhalit, že autorka do titulu vměstnala názvy takřka všech písní v albu.

„Pochopitelně jsem nemohla pro celou desku najít vhodný název. Což se většinou řeší tak, že se vezme jméno jedné z písniček. Jenže přišel by někdo dělat rozhovor se zpěvačkou, která nazve desku Dospělá? Nebo Tvá? Možná ano, ale nerad,“ uvažuje Pazderková. Zároveň v titulu chybí píseň Černý šál, což je zhudebněná báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. „Je to nádherná báseň, ale přivlastňovat si Puškina nemůžu,“ říká zpěvačka.

Nahrávka se nese v duchu moderního alternativního folku a na jejím vzniku se podíleli špičkoví hudebníci jako kytarista Josef Štěpánek, který se postaral i o aranže, kontrabasista Jaromír Honzák, klávesista Jan Steinsdörfer nebo bubeník Roman Vícha. Duet Tvá si s Ivou Pazderkovou zazpíval Tomáš Klus.

Písně jsou výrazně autobiografické, svým způsobem niterné a intimní a zpěvačka nepopírá, že pro ni určitým způsobem fungují jako terapie. „Paradoxně mě úplně nejvíc naplňuje, když stojím na koncertě a zpívám tyhle písničky. Vlastně nejsem v žádné roli, jsem to skutečně já a najednou mi to vůbec nevadí,“ říká Pazderková.

„Nezpívám o ničem výjimečném, ale o věcech, které zažíváme všichni. Takže může nastat katarze nejen u mě, ale i u posluchačů, což mě baví. Třeba u divadla to mám tak, že zkoušet expresivní scény v malém kolektivu se stydím, ale jakmile na Fidlovačku přijde pět set lidí, tak mám pocit, že můžu cokoliv. Hraju divadlo od devíti let a už tehdy mi zkoušení dělalo problém. A řeknu vám, režiséři pro to nemají pochopení,“ podotýká zpěvačka. Nicméně tohle všechno prý s hudbou odpadá. „Jasně, že když přehrávám písničky svým blízkým, tak se trochu stydím, ale zas tak mi to nevadí. Možná proto všichni chtějí být muzikanti.“

Nemám z čeho vybírat

Vzhledem k tomu, jak osobní materiál deska obsahuje, se nabízí otázka, jak těžce se takové písně rodí. Případně kolik dalších, zatím nevyužitých skladeb má Iva Pazderková v zásobě. „Na první desce je devět písní, na druhé deset, a těch devatenáct plus jedna dětská skladba a dvě pro mou postavu Blondýny jsou jediné písničky, které jsem v životě napsala,“ přiznává zpěvačka. „Pepa Štěpánek mi říkal – víš, že se na desku má vybírat, třeba ne všechno bude dobré. Ale já opravdu nemám z čeho vybírat.“

Text prý Pazderková napíše za deset až patnáct minut na základě emocí a námětů, které v sobě nějakou dobu nosí. „Těchto deset písní jsem nasbírala za tři roky, i hudbu dělám víceméně rovnou, někdy dvacet minut, někdy týden,“ líčí zpěvačka. „Černý šál jsem dočetla a hned jsem věděla, že to bude píseň. Vůbec jsem neplánovala zhudebňovat Puškina, ale báseň si o to prostě řekla.“

Iva Pazderková by ráda desku vyvezla do klubů. „Akorát narážím na propast mezi svým mediálním obrazem a svou hudbou. A bojím se, že lidi, kteří by přišli, by mohli být zklamaní, že si neužijí žádnou legraci. Ale snad si to své posluchače najde,“ uzavírá.

Podívejte se, jak herečka natáčela desku: