Restaurování vynikající románské fresky s náboženskými motivy vzniklé kolem roku 800 trvalo osm let. Výjimečné je na této fresce nejen to, že má vzácně zachované barvy, protože na původním místě na kostelní zdi pobyla podle odhadu odborníků stěží 20 let, ale zejména skutečnost, že byla již tehdy velmi odborně ze zdi sejmuta a v podobě tisíců rozebraných kousků pečlivě uložena do hrobu blíže neurčeného světce jako součást votivních darů této vynikající osobnosti.
V roce 1991 byl původně římský sarkofág (druhotně použitý v době románské k pohřbu světce) objeven pod podlahou sakristie kostela svaté Suzanny v Římě. Osm let italští restaurátoři fresku skládali opět dohromady a oceňovali přitom "profesionalitu" sejmutí kousků a systematičnost jejich uložení v sarkofágu.
Freska znázorňuje raně křesťanské pojetí svatých, Krista a madony s dítětem; překvapivá je především jasnost barev, zejména azurové modři a stovek drobných "perel" namalovaných na roucha postav. "Z let 772 až 781, kdy dílo vzniklo, se mnoho fresek takové hodnoty nezachovalo. Mimořádný charakter navíc dodává dílu skutečnost, že freska sama byla považována za relikvii, hodnou uložení do sarkofágu," zdůrazňuje historička umění Maria Andalorová.
"Tajný kabinet" archeologického muzea v Neapoli, jehož základem jsou erotické artefakty z oblasti Pompejí, má za sebou pohnutou historii. Exponáty shromážděné původně jako soukromá sbírka králů Království obojí Sicílie byly poprvé zpřístupněny v roce 1819, ovšem pouze "osobám zralého věku a důvěryhodné morálky", jak stanovoval dekret krále Františka I.
Dlouho však tato benevolence nevydržela a znovu otevřeno bylo muzeum až po Garibaldiho dobytí Neapole v roce 1860. Královský rod Savojských, který krátce na to sjednocenou Itálii ovládl, sbírky opět na dlouho uzavřel; pak byly nepřístupné za fašismu, znovu na krátko zpřístupněny až dlouho po válce a od roku 1967 až do nynějška opět uzavřeny.
Exponáty prokazují mravy v římské epoše, kdy sexualita a senzualita byly chápány jako dvě součásti stejného celku a prožívány bez skrývání a zbytečného studu. Falické symboly a mužské údy všech druhů a "uměleckého ztvárnění" byly vykopány v
odkrývaných Pompejích a Herkulaneu, zasypaných v římské době výbuchem Vesuvu. Umísťování těchto artefaktů před "veřejnými" i obytnými domy bylo tehdy považováno za "dobré znamení" a talisman kvalitního sexuálního života.
Sbírku artefaktů mnohdy nebývalé fantazie doplňují erotické fresky z "místností radosti" pompejských domů, a stovky váz, sošek a mozaik s erotickými polohami dávají dohromady "antickou kámasútru". Rekonstruovaná a rozšířená sbírka je otevřena od začátku letošního dubna. Nynější doba je liberální, a přístup proto mají všechny osoby včetně nezletilých dětí.
 Socha líbajícího se páru |
 Čtyři ženy |
 Pan a mladá dívka |
 Freska z domu Venuše |
 Antická poloha 2 |
 Antická poloha 1 |
|
 Rytina muže a ženy |
 Erotický motiv na keramice |
