Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Můj milý Kafko, Kafíčko, píše Obermannová v románu o autorově přítelkyni

  10:37aktualizováno  10:37
Spisovatelka Irena Obermannová, která rozčeřila veřejné mínění knihami o svém vztahu s Václavem Havlem, změnila téma. Napsala román o osobnosti novinářky, spisovatelky a překladatelky Mileny Jesenské. Vychází v nakladatelství Motto a jmenuje se Dopisy Kafkovi.

Spisovatel Franz Kafka | foto: REPRO z knihy To byl Kafka

Autorka přiznává, že ji postava Jesenské fascinuje. Psát o ní se rozhodla už dávno: "Bylo to asi před čtyřmi lety, když jsem si z knihovny po čase vytáhla Kafkovy Dopisy Mileně. Začala jsem si představovat, jaké asi byly dopisy Mileny jemu. A proč se tak často ztrácejí dopisy žen, jako by nebyly stejně hodnotné," vysvětluje autorka.

Fotogalerie

Věřila v jeho talent

Zatímco dopisy mužů-velikánů se zachovaly obvykle proto, že je psali ženám a ty je v úctě ke svým protějškům střežily jako oko v hlavě, dopisy, které psaly ženy mužům, se v historii ztrácely mnohem častěji. Takže svazek Dopisů Mileně, tedy listů od Franze Kafky, se zachoval a svoji knižní podobu dávno má (existuje dokonce i jako audiokniha), ale opačným směrem to tak není.

Obermannová se pustila do studia pramenů, ale pořád se nemohla odhodlat začít skutečně psát. "Teprve když jsem o svém nápadu řekla dceři Rozálii, začala mě nutit, ať to napíšu. Jesenská byla velmi svérázná, brala drogy, kradla, milovala krásné šaty, zajímavé muže a nebyla moc dobrá matka," popisuje spisovatelka novinářku, která však strávila většinu svého života ve stínu Franze Kafky: objevila ho a jako první přeložila, věřila v jeho talent.

"Jesenská jako jedna z prvních pochopila, že Kafka je génius. V tom byla její velikost, dokázala rozpoznávat věci dřív než ostatní. Když jejich vztah skončil, nikdy se nedokázali od sebe skutečně odpoutat, pořád si psali, i když si vzájemně vyhrožovali, že přestanou. Kafka ji o to dokonce prosil, ale i on to porušoval. Jesenská vždy zjišťovala, co Kafka dělá a jak na tom je," vysvětluje Obermannová.

Láska na dálku

Autor a jeho překladatelka se však viděli jen dvakrát v životě, jejich vztah fungoval právě zejména v dopisech, na dálku, zřejmě platonicky. Existují biografie Mileny Jesenské, některé se jmenují příznačně, například Kafkova Milena.

Irena Obermannová radikálně změnila image.
Bohumil Šťastný - Milena Jesenská, redaktorka Pestrého týdne, 1926–1928

Jesenská byla vdaná za Ernsta Pollaka, sňatek s ním si vyvzdorovala jako mladá a krátce po Kafkově smrti v roce 1924 se rozešli. Znovu se vdala a v roce 1928 se jí narodila jediná dcera. Přátelila se s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Čapkem či Ferdinandem Peroutkou, přispívala do časopisů a novin.

"Všechny velké ženy mají něco společného, například problémy s muži. Milenu Jesenskou obdivuju snad nejvíc pro její psaní, jako novinářka byla zcela mimořádná, moderní, provokativní, pravdivá a také nesmírně statečná, až sebevražedně. Oslovuje mě také tím, jak nikam nepatřila, byla nepřiměřená, odsuzovaná, všude dělala průšvihy, odevšad ji vyhazovali," vypočítává Obermannová. Už v úvodu knihy píše heslo, které se vžilo pro odvážné dívky z gymnázia Minerva, jimž Jesenská velela: Holky z Minervy, lezete mi na nervy.

Závratný osud, který unáší

Jesenská je velké téma a budí obavy. Jak o ní psát a zachovat historická fakta, ale přitom se jimi nenechat svázat? "To byla moje hlavní starost, jak moc se mohu ve svém pojetí Jesenské odchýlit od Jesenské skutečné a nejen od ní. Proto říkám, že jsem se do ní pokusila převtělit, píšu o ní skrz sebe a svůj prožitek jejího života, o kterém jsem se dozvídala z historických i literárních pramenů. Proto jsem na obálce s Kafkou já, abych licenci dala čtenáři na vědomí," dodává spisovatelka, která sem tam Kafku oslovuje zdrobnělinou Kafíčko.

Jsou si podobné? V lecčems asi ano: "Nechala jsem se unášet jejím závratným osudem. Byla to výjimečná žena a já se do ní troufale převtělila, snažila jsem se vidět jejíma očima. Některé věci vnímám odlišně než ona, ale v lecčems bychom se asi shodly. Třeba v odporu k pokrytectví. Já ovšem nejsem tak odvážná," připouští Obermannová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Mladík si svítí v domě rodičů ve venezuelském městě El Calvario, ve kterém byly...
RECENZE: Blackout je drtivý a nepříjemně věrohodný návod, jak zničit svět

Češi už jsou také na červené, stojí na 11. straně depresivního románu Marka Elsberga Blackout. To znamená, že jsme bez elektřiny. Jen krátce poté, co stejný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.