Rap si jako způsob hudebního projevu vybral mladý Íránec Kíaraš Alímí. Ve svých textech se snaží přesvědčit íránskou mládež, že její vkus je scestný, píše britský list The Observer.
Na uhasínající slávu druhdy vzkvétající islámské revoluční kultury zareagoval Ahmadínežád zákazem vysílání písní takových hvězd, jako je George Michael či Eric Clapton. Tento zákaz uplatňovaný ve státních televizních a rozhlasových stanicích zasáhne miliony mladých Íránců, kteří západní muziku nadšeně poslouchají.
Devatenáctiletý Alímí, který patří k nejslibnějším íránským umělcům, krok ultrakonzervativního prezidenta podpořil a pustil se do Západu jednou z jeho nejtvrdších hudebních zbraní.
Na rapovém albu Chlapec ze Šarakí Gharbu, pojmenovaném podle vlivného teheránského předměstí, tento "íránský Eminem" tepe do svých vrstevníků, kteří podrývají národní identitu basketbalem a tričky s Che Guevarou.
"Západ na nás může uvalit mnohé kulturní vlivy, protože mají nejmocnější média na světě," říká Alímí, "ale my nemůžeme exportovat svou kulturu do Ameriky, přestože Írán má mnohem starší dějiny a kulturu. Jsme terčem kulturního bombardování."
Jeho písně se pouští do všech projevů amerikanismu, nechybí v nich ale urážky a klení. Nejsou tak patrně tím, co měl prezident Ahmadínežád na mysli, když nařídil státním televizním a rozhlasovým stanicím, aby se vrátily ke "klasické a vybrané íránské hudbě".
