Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Imre Kertész vydal svědectví o jedné bezedné noci

aktualizováno 
-

Kaddiš za nenarozené dítě maďarského spisovatele Imre Kertésze (nar. 1929) označme za text - bez bližšího určení, zda jde o povídku, novelu či román. Je sice pravda, že moderní literatura se už "tradičně" vyvazuje ze zavedených hranic žánrů, permanentně rozšiřuje chápání především románu, jehož otevřená a pružná struktura je schopna absorbovat novou zkušenost, stále komplikovanější lidskou situaci. Ale existují díla, jež se i tak vzpírají a nechtějí se vejít do pojmů.
Kertészova kniha o spisovateli, který jedné "jiskřivé noci" obhlíží svoji existenci, k nim patří. Vypravěč evidentně vykazuje Kertészovy rysy, nelze však klidně říci, že běží o autorovu "holou", dokumentární zpověď, ani o běžnou beletrii s hojnými autobiografickými prvky.
Slovo kaddiš označuje židovskou modlitbu, jež je opakově odříkávána během bohoslužby v synogoze, ale také při pohřbech či ve dnech a výročích truchlení za někoho, aniž by se v ní však mluvilo o smrti; kaddiš je vlastně velebením Všemohoucího, poděkováním za sám dar života. V případě literárního Kaddiše za nenarozené dítě mluvme o dvojjedinosti: o uctívající modlitbě a roztrpčeném spílání, o uspokojujícím smíření a ztrápeném řevu. A tuto dvojjedinost můžeme dále rozšířit: Kertészův text je velmi osobní, ale jeho modlitební, kontemplativní charakter a rámec, které na sebe váží určitou tradici, dílo objektivizují. A ještě: vypravěč, stejně jako autor, prošel Osvětimí, avšak odmítá to považovat za svého druhu vyvolenou židovskou zkušenost; považuje-li pobyt v pekle v něčem za mimořádný, pak jedině v tom, "že skrze své židovství jsem přece jen cosi prožil, pohlédl jsem čemusi přímo do tváře a vím, jednou provždy a neodvolatelně vím něco, z čeho už neslevím, nikdy..." Tím poznáním je definitivní potvrzení si své neschopnosti asimilace nikoli v rasovém, nýbrž v obecně lidském smyslu - "já jsem měl už od útlého dětství jasno v tom, že nejsem schopen asimilovat se k tomu, co kolem mě přetrvává, co existuje, k životu, a navzdory tomu... přetrvávám, existuju, žiju". A tak můžeme dvojjedinost "Kaddiše" ještě prodloužit: je z těch výjimečných knih, jež popisují následky, které Osvětim zanechala v hlubinných vrstvách psychiky, ale neváží se výlučně na koncentráčnický syndrom. Kertész podává bilanci jednoho "hříšného" života, jenž na svoji zatvrzelost, neschopnost sdílení, přimknutí se k druhému člověku, měl zaděláno již v chlapeckém věku - rozvodem rodičů, pobytem v internátní škole, povahovou výbavou. Dětství jako trýzeň. Proto na větu své manželky, že s ním chce mít dítě, vypravěč kdysi okamžitě vyštěkl Ne! a manželství netrvalo dlouho. Ovšem hrdina adresuje své Ne! též všem laciným útěchám, všem ústupkům běžnému provozu, kterých se většina z nás dopouští, čímž za nenávratný horizont odsunujeme to, co jsme chtěli dokázat, ale nějak se k tomu ne a ne dostat...
"Kaddiš" připomíná pulsujícího šnekovitého tvora, který se střídavě rozvíjí a zase do sebe zavíjí. Čtenář se do téhle ulity ze slov, do navalaného textu bez jediného odstavce nedostává zrovna snadno - zejména zpočátku, kdy vypravěč zaznamenává spečeniny svých pocitů, stavů, myšlenek; teprve po první vlně vymluvení dojde na čitelnější zážitky z koncentráku, z manželství, z dětství. Odměna za tu námahu sice není pro publikum sladká, ovšem stojí za to. V knize je krátká zmínka o rakouském epochálním spisovateli a dramatikovi Thomasu Bernhardovi. Imre Kertész má zde k němu blízko nejen dikcí, ale i uměleckou výlučností. Kaddiš za nenarozené dítě je dílo založené na víře, že slovo má sílu odvrátit člověka od pádu do nicoty.

Imre Kertész: Kaddiš za nenarozené dítě. Přeložila Dana Gálová, doslov napsal Petr Rákos. Hynek, Praha 1998, 124 stran, náklad a cena neuvedeny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americká komička Amy Schumerová ve svém pořadu
Amy Schumerová zve na svůj pohřeb. Pít se bude moskevská mula

Dialogem se svou vaginou začíná knihu málokterá spisovatelka. Jenže Amy Schumerová není ledajaká autorka. Je to především komička a herečka, která si zakládá...  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.