Když se obě setkaly poprvé, bylo Máně čtyřiadvacet a za sebou už měla rané mateřství a léta strávená za mřížemi. "Po uvedení filmu, který vyvolal značný ohlas, jí lidé nabízeli práci a domov, ale Máňa nic z toho nevyužila. Kriminál se pro ni stal domovem, jehož pravidla bezpečně zná, na rozdíl od života na svobodě," konstatuje Sommerová.
Co se s Máňou dělo během deseti let? Příležitostný spolubydlící ji vyhodil z okna, znovu se ocitla v nemocnici, když ji další muž těžce pobodal. Rodina už ji definitivně zavrhla. "Natočila jsem Máninu návštěvu u matky, která ji na příkaz nejstaršího syna nesměla přijmout domů. Mánina budoucnost vypadá jako věčný kolotoč vězení, krátké svobody, krádeží, dalších soudů a dalších vězení. Je to promarněný život," míní Sommerová. Přitom podle ní je recidivistka Máňa zároveň i silnou a zajímavou osobností.
"Je zábavná i politováníhodná, střídá projevy bláznovství a inteligence. To je první ze dvou důvodů, proč se k jejímu osudu vracím," vysvětluje známá dokumentaristka. A druhá příčina? "Chci prohloubit divákovu ochotu k toleranci. Také tohle je totiž obraz člověka, kterého má Bůh rád. Máňa není jen černou skvrnou na obrazu společnosti. I lidé, kteří žijí na útraty daňových poplatníků, si zaslouží snášenlivost a lásku," věří Olga Sommerová.
 BLUDNÝ KRUH. Hrdinku dokumentu Máňa po deseti letech našla kamera znovu před soudem, ve vězení, na okraji společnosti... |
