Album nese prostý název Jana Koubková Quartet: Jazzfest ´08 Live Polička. Čímž je řečeno vše: že se nahrávalo při vystoupení na poličském jazzovém festivalu vloni (konkrétně 18. dubna), a to v sestavě současného zpěvaččina (věkově mimochodem o generaci mladšího) kvarteta, tedy s Ondřejem Kabrnou u piana, Janem Tenglerem u kontrabasu a Janem Dvořákem za bicími.
Byť je Jana Koubková u spousty posluchačů stále zařazena v šuplíku scatujících hlasových experimentátorů, na tomto albu se z poměrně značné části představuje jako interpretka mainstreamu, dokonce česky otextovaného. Speciálně slavná Ellingtonova Solitude (v české verzi Bohuslava Nádvorníka) má v případě Koubkové působivost proklamace či zpovědi. S vlastní autorskou písničkou přichází zpěvačka v podobě Koupele s textem Natálie Kolářové.
Hlavní záchytné body alba tvoří ovšem skladby autorů, k nimž má umělecky velmi blízko, jako je Bobby McFerrin (krásně melodická Invocation) či Brazilka Tania Maria (mimořádně energická a roztančená Sangria), případně skladby, které patří tradičně do jejího repertoáru i s jinými sdruženími, jako je Brubeckovo orientálně laděné Blue Rondo A La Turk, které nazpívala už roku 1997 na společné album s Českým klarinetovým kvartetem (dnes Clarinet Factory) s názvem Tenerife Blues.
Koubkové kvarteto je citelně vyhrané, se zpěvačkou výtečně komunikuje a ta na oplátku nechává jeho členům značný prostor k vlastní realizaci - to je případ například Children Songu 3 Chicka Corey, který je spíš než zpěvaččinou výkladní skříní "jejího" pianisty Ondřeje Kabrny.
Naopak příliš přenosné nejsou reakce publika, které Koubková chválí skoro až přehnaně - pokus rozezpívat diváky v Sangrii, jež je finálovkou koncertního bloku, je (stejně jako v Čechách až na výjimky vždy a všude) beznadějný. To ale jistě není vina ani zpěvačky, ani její kapely, natožpak tohoto velmi příjemného alba.
Jana Koubková Quartet: Jazzfest ´08 Live Polička
vyd. Radioservis, čas 55:20
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
