Jak to bylo s příběhem o Pipi? Více prozradí kniha Zlodějíček Bubla Astrid Lindgrenové.

Jak to bylo s příběhem o Pipi? Více prozradí kniha Zlodějíček Bubla Astrid Lindgrenové. | foto: Albatros

I pozdní příběh Lindgrenové stojí za přečtení

  • 1
Nevycválanou Pipi Dlouhou punčochu zná celý svět. Méně je známá bizarní historie za tím, která legendu málem zničila: tašku s autorčiným nejslavnějším rukopisem knížky jí ve stockholmské tramvaji ukradl zloděj a pak ji – dopálený, že neobsahuje šperky ani peníze – zase vrátil.

Příběh převyprávěla švédská spisovatelka do drobné knížky, jež v originále vyšla roku 1987. Text nazvaný Zlodějíček Bubla přineslo v překladu Jarky Vrbové nakladatelství Albatros.

Z jednoduchého motivu ztráty a nálezu Lindgrenová vytěžila, co se dalo. I na pouhých třiceti stránkách je tu základ "staré dobré" Astrid, která podmaní, překvapí a občas šlehne. Tuctový zloděj se díky její fantazii mění v ostříleného hypnotizéra, který ji tak poplete, že mu svou hnědou aktovku dobrovolně přenechá.

Obal knihy Zlodějíček Bubla Astrid LindgrenovéAle už trochu nedobrovolně se ze zloděje stane student těsnopisu: pokud chce Bubla porozumět svému podivnému úlovku (Lindgrenová psala všechny své knihy těsnopisem), musí si v knihkupectví nejprve zakoupit učebnici stenografie. Potíže čekají i autorku, která válčí s neschopnou policií i s vlastními postavami, které se krádeží staly vlastně bezdomovci.

Zlodějíček Bubla nepatří k zásadním textům Lindgrenové, jde spíš o dokreslení talentu, který autorku neopouštěl ani v pozdním věku. Příběh se dá pročíst za pár minut, nakladatelství ho doporučuje v edici "druhého čtení" od sedmi let.

Smysl pro absurditu a spontánní jazykovou hru však ocení i dospělí. Nebo snad znáte lepší hádku než o vařené vepřové s jahodovou zavařeninou? Zkrátka příjemný lindgrenovský "dovětek", navíc s hezkými ilustracemi Martiny Skaly.

ASTRID LINDGRENOVÁ - Zlodějíček Bubla
Albatros, překlad Jarka Vrbová, 32 stran, 159 korun
Hodnocení MF DNES: 70 %